Zápisník Michala Tomeše: Železnice na rozcestí

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: Jan Šindelář

Pražské hlavní nádraží v minulém roce zažilo rekordní nápor vlaků Českých drah. Roste přitom rovněž obliba dalších dopravců. V desetiletém srovnání Prahou projelo o třetinu více souprav. 

Trend tak ukazuje na vzrůstající oblibu železniční dopravy především pro dojíždění z okrajových částí města a ze Středočeského kraje. Otázkou ale zůstává, jak bude město schopné tento potenciál rozvíjet. Už nyní je totiž kapacita tratí na maximu. Při dalším náporu je tak možné očekávat pouze delší zpoždění a odliv cestujících.

Trochu úsměvně tedy působí dvanáct let starý krok, kdy došlo po německém vzoru k přejmenování příměstských linek na „linky S“. Každý, kdo se přitom německým S-bahnem svezl, vidí očividný rozdíl v celkové koncepci. Zatímco centrum Berlína obepínají nadzemní tratě jezdící s přesností na minuty, Praha spoléhá na letitou infrastrukturu původní železnice.

Nový metropolitní plán sice počítá s výstavbou železničních tunelů, problémem ale může být jejich financování. Jak dříve přiznal šéf Institutu plánování a rozvoje Ondřej Boháč, Praha má v současnosti peníze jen na jednu velkou dopravní stavbu – metro, silniční okruh, nebo rozvoj železnice. I přesto vypadají legračně snahy některých obyvatel na jihovýchodě Prahy, kteří se bouří proti chystané vysokorychlostní podzemní trati. S přihlédnutím k tempu českých dopravních staveb ale tento problém přenechejme raději našim vnukům.