Andreji Babišovi se pokazil marketingový strojek. Stejně jako auto jezdí na benzin či naftu, marketingové motory ultrapopulistů se živí tématy, obsahem. Dokud mohl tehdejší předseda vlády mikromanažovat chod republiky, fotit se na letištích, stavbách, se státníky, bez státníků, v helmě nebo v čepici, bylo motory stále čím futrovat. Jako předseda opozice se může fotit tak leda na zahradě v Průhonicích.
Andreji Babišovi se marketingový strojek navíc pokazil v nejméně vhodnou chvíli. Pořád je tu trestní stíhání za Čapí hnízdo, které pokročilo do fáze obžaloby. Pokud mohl v uplynulých letech Babiš doufat, že se někde v soukolí policie a státního zastupitelství najde nějaká výhybka, která vláček stíhání pošle na slepou kolej – jako bylo například zastavení stíhání v roce 2019 nebo šermování abolicí ze strany prezidenta Zemana – teď už je jasné, že se věci ujme soud a všechny okolnosti řádně provětrá. To není dobré, a marketingové odvádění pozornosti by se hodilo.
Pak je tu samozřejmě i zvažovaná prezidentská kampaň, jež se dělá rozhodně lépe ze Strakovky než z Průhonic, ze sněmovny nebo z poslanecké kanceláře v Roudnici nad Labem. Jenže došla témata a na ulici se neválejí. A tak je třeba lovit v nejspodnějších kalných vodách sociálních sítí. Mateřský Babišův list kdysi známý jako Mladá fronta DNES otiskl předsedovi jeho komentář pod titulkem „Prvních 100 dní Fialovy chudoby“.
Zejména obvinění za rostoucí inflaci patří k tomu nejlepšímu, co bylo na poli argumentačních faulů v této zemi vyprodukováno. Dál: benzin a nafta. Už několik týdnů sle dujeme až dojemnou péči členů hnutí ANO o peněženky a nádrže spoluobčanů, Babiš se kvůli tomu dokonce vydal do Polska a natočil video, v němž srovnává ceny na obou stranách hranice. U lidí, kteří jsou ochotni porovnávat neporovnatelné bez širších sou vislostí, bude mít určitě velký úspěch.
A pak je tu samozřejmě válka na Ukrajině a její dopady na českou společnost. Zde je obtížné lavírovat na hranici vkusu a nevkusu, ale marketing poslance Babiše si neomylně vybral spodní stranu dna. Zpočátku to vypada lo, že se vláda bude moci v těchto zásadních otázkách spolehnout i na podporu opozice. „Všude jsou u nás Ukrajinci a my je potřebujeme, máme nejnižší nezaměstnanost,“ řekl Babiš v Českém rozhlase 22. února, krátce před vpádem Ruska na Ukrajinu. O dva dny později, v den počátku invaze, dokonce ve sněmovně Babišovi za jeho postoj tleskali ministři Fialovy vlády.
O měsíc později takto: „V Praze nebyly byty pro zdravotně postižené, pro samoživitelky. A já jsem rád, že pro ukrajinské uprchlíky se našel byt na Haštalské a Zlatnické. To je pecka! Praha 1, Pařížská,“ řekl Babiš ve čtvrtek ve sněmovně při interpelacích. Jednička z hvězdičkou za argumentační klam, který ještě lépe vynikne, když si řekneme, že ony byty byly ministerské byty po Aleně Schillerové a Kláře Dostálové. Souvislost se zdravotně postiženými nebo samoživitelkami nula celá nula.
Když máte ve sněmovně jako druhého opozičního soupeře Okamurovu SPD, hledá se manévrovací prostor těžko. Babišův marketing z posledních dní ukazuje, že následující měsíce prověří soudržnost české společnosti, která se zatím na podpoře vládě při zvládání uprchlické vlny dokázala shodnout. Pokud se ovšem Babiš nakonec rozhodne do prezidentské kampaně vstoupit, čekají nás nepěkná témata a zlé časy.
