Pokud se na změny v konsolidačním balíčku, na nichž se dohodla vládní koalice, díváme čistě z makroekonomického hlediska, nejde o nic mimořádného a naplánované úspory to nekrátí, ale ani nenavyšuje. Přesto má smysl nad malými posuny trochu hloubat, protože vypovídají hodně o způsobu vládnutí, v němž některé strany tahají dlouhodobě za kratší konec, zatímco druhé si jedou nekompromisně svou agendu.
Lobbisté byli zatím neúspěšní v případě DPH, kde se do snížené sazby podívají jenom časopisy a noviny. Vody a neslazené nápoje, stejně jako menstruační pomůcky tak prostě mají zdražit, byť to platí podmíněně, neboť to samozřejmě závisí na tom, jak dopadne hlasování o pozměňovacích návrzích, kde se tato témata nepochybně objeví.
Zaměstnavatelé a odboráři byli úspěšnější, protože daňové úlevy zůstanou ve většině zachovány, jen mají být zastropovány hodnotou do výše poloviny průměrné mzdy, což se běžných pracovníků nedotkne a zaplakat mohou jen dobře placení manažeři, což je politické gesto, které má zřejmě dát lidu na vědomí, že bohatí se budou na nápravě dluhů podílet více než obyčejní pracující.
Akorát to má jednu chybu, že si toho nikdo ani nevšimne. Odboráři si ale všimnou, že jejich členské příspěvky budou poprvé v historii daněny, což pro ně není dobrá zpráva. Ale jak se volá z protivládních odborářských demonstrací, tak se z druhé strany pochopitelně ozývá.
Objemově největší balík je desetimiliardové navýšení daně z nemovitostí, které si starostové vykřičeli a přijdou o deset miliard z takzvaného rozpočtového určení, které přiřazuje automaticky třetinu výnosů všech hlavních daní obcím a krajům. Otevírat zrovna rozpočtové určení daní ale pro starosty není úplně bez rizika v době, kdy vláda hledá každou korunu a obce i kraje vykazují dlouhodobě slušné přebytky hospodaření a mají na účtech dohromady tři sta miliard.
Třetina sice patří Praze, ale i ten zbytek dost zpochybňuje neustálý pláč samospráv, že nemají zdroje na financování svých zákonných kompetencí, třeba při zajišťování kapacit ve školách a školkách. Nicméně STAN si připočítává politický bodík.
Piráti a lidovci zase protlačili své úpravy zdanění hazardu, které dost pravděpodobně budou dlouhodobě snižovat výnosy rozpočtu. Snižuje totiž daňové příjmy obcím, které na svém území povolují provoz automatů a dost na tom bohatly. Stát dostával jen 35 procent z výnosu hazardní daně a zbytek zůstával dotčeným obcím. Nyní si stát vezme 55 procent a zbytek se rozdělí napůl.
Půlka bude obcím s hazardem a zbytek bude rozdělen plošně podle počtu obyvatel. To poškodí obce zejména v pohraničí, kde se kasinům dobře dařilo a místní rozpočty z toho bohatly. To je ale opatření, jehož cílem není zvýšit příjmy rozpočtu, ale naopak je snížit zlikvidováním legality určité ekonomické aktivity, která je jistě společensky nežádoucí, ale její přesun do ilegálních a zcela nedaněných provozoven je ještě o dost horší.
Před obdobným krokem při zdanění tabáku pak koalice na poslední chvíli mírně couvla a rozložila naplánované navýšení daně z cigaretových alternativ, tedy zahřívaného tabáku a žvýkacích sáčků, na čtyřleté období. Asi aby ministr financí zjistil, že šedé i černé dovozy tabákových výrobků vyrobených v Kutné Hoře z Polska dál rostou a výběr daně klesá.
Dohromady však dosud odkývané změny až překvapivě drží Stanjurovu linii úspor. Jen si musíme být vědomi, že u toho, co se řeší ve sněmovně, jde jen o necelou polovinu úspor. Padesát miliard má totiž dodat škrtání dotací, která je na schopnostech jednotlivých ministrů. Jak jim to jde, uvidíme za pár dní, až bude na vládním stole první verze státního rozpočtu na rok 2024.
