Vládní návrh novely zákona o státním rozpočtu počítá s navýšením deficitu ze 320 na 500 miliard korun. Nižší příjmy jdou z drtivé většiny na vrub snížení daní. Na druhou stranu vyšší výdaje nemají podle našeho názoru v současnosti opodstatnění. Ministerstvo financí opět navázalo na konzervativní přístup k odhadu daňových příjmů, který jsme viděli v posledních letech. Již devět let v řadě skončil státní rozpočet s lepším výsledkem, než byl schválený plán, a podle nás to bude i letos stejný případ.
Navrhovaný státní rozpočet totiž po očištění o dopad daňového balíčku počítá v podstatě s nulovým růstem daňových příjmů oproti minulému roku. Vzhledem k námi očekávanému oživení ekonomiky zejména ve druhé polovině roku tak podle nás vzniká prostor pro lepší vývoj na příjmové straně státního rozpočtu.
Na výdajové straně naopak i po zahrnutí současných úprav kompenzací pro firmy a podnikatele vzniká neopodstatněná rezerva. Již minulý rok vláda nedokázala utratit schválený rámec a letos to podle nás bude stejný případ. Navíc výdaje spojené s pandemií budou letos nižší než v minulém roce – z důvodů větší připravenosti, respektive přizpůsobení ekonomiky.
Naše prognóza fiskální politiky tak zůstává beze změny s deficitem státního rozpočtu 400 miliard korun, což by implikovalo deficit celých veřejných financí 6,5 procenta vs. 8,2 procenta HDP zahrnující návrh vlády. Nicméně očekáváme, že finanční trhy upraví svá očekávání emise českých státních dluhopisů, což podle nás povede k rychlejšímu růstu jejich výnosů a ke zbytečnému zdražení obsluhy státního dluhu.
Autor je ekonom Komerční banky
