K jednacímu stolu ve čtvrtek zasedne Evropská rada. Hlavním důvodem schůzky je sice pandemie a společný postup v boji proti ní, kromě toho budou ale na programu další dvě důležitá témata. Prvním bude evropský záchranný fond, druhým pak brexit.
Konec přechodného období, ve kterém mohla Británie vyjednat podmínky svého odchodu z EU, se neúprosně blíží. Byl stanoven na konec letošního roku a již ho není možné posunout. Evropský parlament potřebuje zhruba jeden měsíc na to, aby případná předložená dohoda mohla být ratifikována. Poslední zasedání parlamentu je plánované na 14. a 15. prosince. Může být samozřejmě svolána i mimořádná schůze, i tak se zde ale hraje řádově spíše o dny než o týdny.
Poté co Británie přišla s návrhem zákona o vnitřním trhu, zvýšili jsme pravděpodobnost odchodu Británie bez dohody na 80 procent. Zdálo se, že důvěra byla definitivně narušena a další vyjednávání nebudou možná. To se však nestalo a snaha nalézt řešení ze strany EU spíše zesílila. Pokud by se podařilo uzavřít alespoň částečnou dohodu, byla by to nepochybně dobrá zpráva.
Pro odhad růstu HDP Velké Británie pro příští rok by to znamenalo plus další dva procentní body. V případě jejího odchodu bez dohody očekáváme v příštím roce růst tamní ekonomiky pouze o čtyři procenta po letošním propadu o 10 procent.
Centrální banka by pak podle našeho odhadu dále rozšířila program nákupů aktiv a úrokové sazby by se posunuly do záporu na –0,5 procenta. Čtvrteční jednání Evropské rady tak bude z našeho pohledu klíčové. Buď naznačí, že je zde možnost uzavřít alespoň dílčí dohodu, nebo se aktivně začne připravovat na odchod Londýna bez dohody.
Autorka je analytička Komerční banky
