Některým britským odvětvím může brexit prospět | E15.cz

Světlá stránka brexitu: Některým britským odvětvím může odchod z EU prospět

Lukáš Vojáček

Finanční služby, rybářství či potravinářský průmysl. Ačkoli britské ekonomice hrozí po vystoupení Spojeného království z Evropské unie řada problémů, některým sektorům může brexit naopak pomoci. A to i bez ohledu na to, zda bude nějaká dohoda s Bruselem uzavřena, či nikoli. Agentura Bloomberg sestavila přehled britských podnikatelských odvětví, kterým se možná blýská na lepší časy. 

Britské hospodářství zaznamenalo v letošním druhém kvartále kvůli pandemii propad o 20,4 procenta. Jedná se o nejprudší pokles od roku 1955, kdy se čtvrtletní ekonomické hodnocení začalo ve Spojeném království sledovat.

Británie má navíc v lednu 2021 opustit jednotný evropský trh, což způsobí tamním podnikům další ztráty a komplikace. Dohodu s Evropskou unií o vzájemných vztazích se vyjednat stále nepodařilo. Přesto podle odborníků existují sektory, které z bolestivého rozvodu mohou těžit.

Londýn by měl především získat větší svobodu v regulaci vlastního daňového systému. Británie má již v tuto chvíli jednu z nejnižších korporátních daní v Evropě, činí devatenáct procent.

Po vyvázání z evropských struktur však může svoji daňovou politiku ještě více rozvolnit. Ulevit by mohla třeba leteckým společnostem nebo vědě a výzkumu. „Správný daňový režim udělá z Británie mnohem atraktivnější základnu pro vývoz do EU,“ myslí si Mark Price, britský podnikatel a bývalý ministr pro obchod.  

Finanční sektor

Britské pojišťovny, jako je například Aviva nebo Legal & General, se po Novém roce vyvážou z evropského regulačního systému Solventnost II. Podle Stevena Findlaye z Asociace britských pojišťoven tak získají možnost investovat do rizikovějších aktiv. Britská vláda by také mohla nově zrušit některé dosavadní bariéry na akciových trzích.

Samotné dokončení brexitu navíc odstraní podle expertů dosavadní nejistotu, která svazovala ruce investorům. „Mít nezávislost v obchodní a regulační politice je dobrá věc,“ tvrdí ekonom Julian Jessop z londýnského Institutu pro ekonomické záležitosti.  

Spojené království bude dále moci bez omezení uzavírat své vlastní obchodní dohody. Příkladem může být výhodná smlouva, kterou Británie uzavřela na konci října s Japonskem. Z té mají profitovat třeba fintech společnosti Revolut či TransferWise.

Dohoda jim umožní rozšířit operace na japonském území. „Japonští zákazníci díky ní dostanou rychlejší, levnější a pohodlnější služby,“ potvrzuje Venkatesh Saha, ředitel expanze pro asijsko-pacifický region ve firmě TransferWise. 

Rybářství

Převzetí kontroly nad rybářským průmyslem je jednou z hlavních překážek, kvůli které se dosud nepodařilo uzavřít brexitovou dohodu s EU, a je tedy evidentně pro britskou stranu prioritou.

Britští rybáři by měli mít od ledna výhradní přístup do rybářských vod Spojeného království a měl by se tak navýšit objem jejich úlovků. V současné době sektor zaměstnává pouze 24 tisíc lidí a tvoří jen 0,12 procenta britského hrubého domácího produktu. To by se mělo brzy změnit.

Británie chce zjevně napodobit Island, další zemi, která není členem EU a kde rybolov a s ním spojená odvětví mají šestiprocentní podíl na výkonu státní ekonomiky. Zbytky ryb jsou totiž využívány například i v kosmetice a farmaceutickém průmyslu. 

Potraviny, obuv a textil

V případě, že by se Londýnu povedlo uzavřít obchodní dohodu se Spojenými státy, mělo by dojít k odstranění nebo snížení celních poplatků na automobily, skotskou whisky nebo na keramiku. Britský trh by se mohl otevřít levným potravinám z Ameriky.

Spojené království se rovněž může zbavit různých dovozních poplatků a daní na citrusové ovoce, víno, obuv a na textil, které dosud existovaly pouze k ochraně zájmů jiných evropských zemí. „Postrádá smysl udržovat dovozní cla na takové produkty,“ říká Simon Wolfson, výkonný ředitel společnosti Next plc.

Byrokracie

Od roku 2021 podnikům masově naroste papírování pro přepravu zboží mezi ostrovním královstvím a Evropskou unií. Ročně se má zvýšit objem vyžadovaných celních prohlášení o 400 milionů, což bude stát přibližně třináct miliard liber, to jest skoro 400 miliard korun. A to i v případě, že se Brusel s Londýnem nakonec dohodne.

Při uzavření či omezení provozu na anglicko-francouzské hranici se zřejmě budou tvořit obrovské automobilové zácpy a fronty v okolí Lamanšského průlivu. Z toho by měli benefitovat provozovatelé skladů a rovněž námořní přístavy. Kapacita volných skladů v Londýně je už teď podle společnosti Knight Frank pod třemi procenty a prostor pro uskladnění zboží dochází také v Birminghamu, Manchesteru a v Bristolu.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!