Akcie, měny & názory Michala Skořepy: Draghi a ČNB

Šéf ECB Mario Draghi

Šéf ECB Mario Draghi Zdroj: Profimedia.cz

Evropská centrální banka
Centrála ECB ve Franfurtu nad Mohanem.
3
Fotogalerie

Na stránkách agentury Bloomberg se objevil komentář, který mimo jiné zpochybňuje rozhodnutí České národní banky na konci roku 2013 oslabit kurz koruny. Vysoká provázanost Česka s eurozónou skrze různé výrobní řetězce prý značí, že oslabení kurzu nemohlo mít žádný větší efekt. Zvýšilo sice výdělky českých firem za vývoz, ale zároveň jim zdražilo dovoz vstupů. Takže dopad do hospodaření českých firem musel být jen chabý

Komentář si jako autoritu vzal na pomoc prezidenta Evropské centrální banky Maria Draghiho. Ten totiž nedávno zmínil vysokou obousměrnou obchodní provázanost mezi členskými státy eurozóny. A vydedukoval z ní, že problémovým členům eurozóny by nepomohl přechod na novou, byť i výrazně slabší měnu – právě proto, že jejich zisky z vývozů by byly zhruba kompenzovány jejich ztrátami z dovozů.

Tato Draghiho „kompenzační“ úvaha je ale statická: předpokládá, že firmy na nové okolnosti nezareagují, tedy že si nárůst dovozních nákladů prostě nechají líbit. Oproti tomu ČNB se pro svůj kurzový závazek na úrovni 27 korun za euro v roce 2013 rozhodla mimo jiné na základě představy, že jakmile firmy zpozorují růst nákladů na dovozech, budou se snažit tomuto růstu vyhnout – například tím, že se budou více obracet na možné domácí dodavatele.

Tady ale narážíme na skutečnost, kterou považuji zpětně za hlavní slabinu celé oné intervenční akce ČNB: že úroveň kurzu 27 korun za euro byla ekonomice v každém okamžiku „slíbena“ na příliš krátké období maximálně cca pěti čtvrtletí. Mnohé firmy mohly mít pocit, že na tak krátkou dobu se jim změna dodavatelů nevyplatí. Setrvaly tak skutečně v oné draghiovské statické fázi. Kombinace těsného obousměrného propojení Česka s eurozónou a příliš krátkého výhledu slabého kurzu tak skutečně mohla efekt kurzového závazku ČNB výrazně oslabit.

Autor je ekonomem České spořitelny