Chystaný zákon o lobbingu bude schvalovat Evropská centrální banka

Sídlo ECB ve Frankfurtu

Sídlo ECB ve Frankfurtu Zdroj: ctk/AP

ČNB
Jan Kněžínek, ministr spravedlnosti
3
Fotogalerie

Snaha koalice ANO a ČSSD, aby lobbing dostal vlastní zákonné mantinely, se komplikuje. Kromě zájmových organizací má k návrhu šéfa rezortu spravedlnosti Jana Knežínka (ANO) výhrady také Česká národní banka. Podle stanoviska, které má deník E15 k dispozici, vyšla Legislativní rada vlády bankéřům vstříc a podmínila schválení předlohy zákona souhlasem Evropské centrální banky.

ČNB kritizuje ustanovení, podle něhož by mohli být s ministry nebo zákonodárci lobbováni i členové její rady. Jejich povinností by bylo pravidelně zveřejňovat informace o všech schůzkách s lobbisty. Banka míní, že by tak přišli o nezávislost.

„Česká národní banka, bankovní rada ani žádný člen rady nesmějí vyžadovat ani přijímat pokyny od prezidenta republiky, Parlamentu, vlády a jiných orgánů České republiky,“ uvedla ČNB v připomínkovém řízení s odvoláním mimo jiné na smlouvy uzavřené s Evropskou unií.

Legislativní rada začátkem měsíce uložila Kněžínovi, aby návrh konzultoval s ECB. Podle ní to vyžaduje bruselský předpis z roku 1998 i česká pravidla. „Konzultaci je třeba provést před předložením zákona vládě,“ stojí ve stanovisku.

Nová norma je součástí protikorupční strategie vlády, má zvýšit transparentnost lobbingu. Dodržování paragrafů by kontroloval Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, který by ukládal pokuty až 100 tisíc korun nebo zákaz činnosti až na tři roky.

Podle Lucie Michálkové z tiskového oddělení ministerstva zákon definuje lobbisty a lobbované tak, aby zahrnul co nejširší okruh lidí, kteří mohou ovlivňovat přípravu, projednávání, schvalování či rušení právních předpisů. „Veřejnost by měla být seznámena s tím, jak byl daný předpis nebo koncepční dokument změněn na základě lobbování například profesních komor,“ uvedla.

Zájmová sdružení však nechtějí být podobně jako radní ČNB ve výčtu osob, který má norma obsahovat. Nejsou v něm členové zastupitelstev, prezident, který není z výkonu své funkce odpovědný, ani ústavní soudci, jejichž případné ovlivňování lobbisty je samo o sobě protiprávní.

Názor Kněžínkova úřadu sdílí ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková (ANO). „Tam, kde jsou podnikatelé navázání na stát, nepovažuji lobbing za korektní. Je ale například lobbing cigaretových společností, který je kultivovaný. Podávají informace a hledají řešení,“ řekla.

Opoziční Piráti by oproti vládní verzi vztáhli povinnost na co nejširší okruh osob včetně komunálních politiků. ODS návrh jako celek kritizuje.

Norma počítá s povinným rejstříkem

Předpis počítá se zavedením registru transparentnosti, v němž mají být evidováni jak lobbisté, tak lobbovaní. Lobbisté, kteří budou chtít nadále provozovat lobbování legálně, budou muset požádat o zápis do rejstříku u Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Lobbisté i lobbovaní budou do registru povinně vkládat čtvrtletní zprávy, které budou veřejně přístupné.