Největší světový internetový obchod Amazon nezažil v pátek zrovna dobrý den. Akcie společnosti se zřítily o téměř osm procent, čímž se hodnota firmy snížila o 68 miliard dolarů. Samotný zakladatel společnosti Jeff Bezos přišel o jedenáct miliard.
Důvodem bylo zklamání v podobě výsledků firmy. Šlo zejména o nižší růst tržeb a rovněž horší výhled na poslední tři měsíce roku. Zisk byl sice rekordních 2,9 miliardy dolarů a rovněž tržby rostly. Očekávání investorů byla ovšem výrazně vyšší.
Vysoká očekávání jsou logická vzhledem k tomu, že se Amazon prodával za více než stonásobek svých zisků. Ani během technologické bubliny přitom nedosáhla průměrná cena akcií internetových a biotechnologických společností této úrovně. Očekávání jsou proto logicky vysoká a Amazon, aby dostál svému extrémnímu ocenění, je musí plnit rok co rok. Jen fakticky exponenciální růst totiž může ospravedlnit současné ocenění společnosti.
Pravděpodobnější ovšem je, že investoři měli jednoduše v éře levných peněz až příliš velké oči ohledně technologických firem. V současné době, kdy americká centrální banka Fed zvyšuje úrokové sazby, se ukazuje, že se jejich očekávání nenaplňují. Kromě Amazonu totiž zažila v pátek propad rovněž společnost Alphabet, mateřská firma Googlu. V posledních týdnech se pak nedaří ani Netflixu.
Samotní investoři si však chyby nepřipouštějí a opět začínají kritizovat Fed, že zvyšuje sazby příliš rychle. Ve skutečnosti měli američtí centrální bankéři – stejně jako celá řada jejich kolegů na celém světě – přestat s měnovými experimenty o pár let dříve. Naštěstí představitelé Fedu zatím stále považují kolísavost trhů za běžnou věc, na niž už investoři, jak se zdá, zapoměli.
Návrat měnové politiky k běžnému chování z předkrizových let je však naprosto nutný. V opačném případě by se vytvořila ještě větší bublina na trzích, než je v současnosti. A s ní by si pak už nevěděl rady vůbec nikdo.
