Revoluce na silnicích: přibydou i elektroauta za 500 tisíc | E15.cz

Čeká nás revoluce na silnicích. Přibydou i elektroauta za 500 tisíc

Michal Hrubý

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Přes devět tisíc čistě bateriových osobních vozidel a čtyři a půl tisíce plug-in hybridů. Auta postavená na nízkoemisních či bezemisních technologiích se podle Centra dopravního výzkumu aktuálně podílejí na 0,2 procenta osobní dopravy v Česku. Z celkového počtu víc než šesti milionů osobních vozidel se jedná o kapku v moři. V letošním roce ale opět klesl prodej naftových vozidel a vozidel na CNG, stlačený zemní plyn. Naopak bateriová vozidla letos zatím představovala tři procenta všech nových registrací. Podle čísel se může zdát, že cesta k odhadovaným 220 až 500 tisícům bateriových vozidel k roku 2030 je nekonečná. Přitom ale dosažitelná je a čísla ukazují, že revoluce na českých silnicích pomalu nabírá na obrátkách. K urychlení trendu mohou v blízké budoucnosti pomoci i relativně dostupná elektroauta s cenovkou půl milionu korun.

Evropská komise letos navrhla balíček legislativních kroků, které mají Evropské unii pomoci snížit emise skleníkových plynů alespoň o 55 procent do roku 2030 v porovnání s hodnotami z roku 1990. Balíček přezdívaný „Fit for 55“ mimo jiné obsahuje několik návrhů, které se přímo dotýkají snižování emisí v dopravě napříč členskými státy.

Postupné lineární snižování emisí v dopravě bylo nastíněno již dříve. Nyní je navrhován více ambiciózní cíl snížit v průměru evropské emise z dopravy, bydlení, zemědělství, odpadového hospodářství a z průmyslové malovýroby o 40 procent oproti referenčnímu roku 2005.

Nově se také uvažuje o zahrnutí dopravy do systému obchodování s emisními povolenkami, EU ETS. Rozvoj elektromobility a čistých řešení v dopravě pak dál podpoří návrhy o rozšiřování dobíjecí a plnicí infrastruktury pro alternativní paliva. Ty počítají s vytvořením mnohem hustší sítě dobíjecích a plnicích bodů napříč členskými státy, a to především na hlavních dopravních koridorech.

Nejen v Česku se pak jednou z nejvíce diskutovaných změn stal návrh na zpřísnění emisních limitů pro nově prodávaná osobní vozidla až na stoprocentní snížení emisí k roku 2035. S dnes známými technologiemi tento návrh de facto představuje konec prodejů nových vozidel se spalovacím motorem po roce 2035, s čímž sice nová vláda premiéra Petra Fialy (ODS) nemusí souhlasit, nicméně z celoevropského hlediska jde o nezadržitelnou vlnu.

Podpora na evropské úrovni už jen poroste

Balíček Fit for 55 je zatím pouze návrhem, který nyní bude projednáván mezi členskými státy a v Evropském parlamentu. Očekává se, že v platnost by nová legislativa mohla vstoupit v roce 2022 či 2023. Celkový cíl snížit emise o alespoň 55 procent do roku 2030 je již však daný, odsouhlasily ho všechny členské státy včetně České republiky. V nadcházejících jednáních tak půjde především o hledání shody na „přísnosti“ a rozsahu jednotlivých návrhů.    

Česká veřejná debata o výhodách a nevýhodách elektromobility se za poslední měsíce stala extrémně polarizovanou, místy založenou čistě na dojmech, nikoliv datech. V létě zveřejněná první část Hodnotící zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) říká jasně, jak významný a nepopiratelný vliv má lidská činnost na změnu klimatu, kterou způsobuje především nárůst koncentrace skleníkových plynů v atmosféře.

Pokud chceme zastavit nebezpečné oteplování, musíme klimatickou krizi nahlížet skrze všechny aspekty lidské činnosti včetně dopravy. Ta je v rámci EU zodpovědná za necelou třetinu všech emisí a číslo stále roste. V České republice se jedná přibližně o 15 procent národních emisí, což je dané i větším relativním podílem energetiky oproti jiným členským státům. Bez snížení emisí v dopravě včetně té osobní proto nemáme šanci změnu klimatu dostat pod kontrolu.

V závislosti na energetickém mixu dané země mohou již dnes elektromobily šetřit 30 až 70 procent emisí ve svém životním cyklu. Kromě emisí skleníkových plynů ale snižuje elektromobilita také hluk a znečištění ovzduší, čímž zlepšuje kvalitu vzduchu především v centrech měst a podél frekventovaných silničních koridorů.  

Česko zaostává

Evropa je nyní druhým největším trhem pro elektrická vozidla po Číně. I v rámci EU ale existují značné rozdíly, co se týká podpory pro elektromobilitu. Česká republika patří k zemím s nejslabší podporou nízkoemisních vozů a zároveň s jedním z nejstarších vozových parků v EU (průměrné stáří vozu je u nás více než 15 let, zatímco evropský průměr je 11 let).

Podpora pro běžné spotřebitele sice existuje, ale zatím nijak neřeší vysokou pořizovací cenu elektromobilu. Pokud chceme automobilový sektor rychleji transformovat a vytvořit také silný trh ojetých elektromobilů, je důležité využít zejména síly podnikatelského sektoru. Zhruba 70 procent nových automobilů směřuje k firemním zákazníkům.

Dle průzkumu společnosti EY většina manažerů firemních flotil s nákupem bateriových vozidel počítá (61 procent), avšak někteří až s časovým odstupem. V rámci firemních zákazníků může platit paretovské pravidlo, kdy 20 procent firem vlastní až 80 procent vozidel. A právě tito velcí hráči jako například internetový obchod s potravinami Rohlík, který plánuje mít plně elektrifikovanou flotilu v roce 2025, jdou příkladem.

Aktuálně platná podpora pro podnikatele ve formě rychlejšího daňového odpisu vozidel by tak mohla být pro elektromobily zachována i do dalšího období. Stejně tak by pomohlo, pokud by byla snížena daňová sazba platná za využívání firemních aut zaměstnanci pro jejich osobní užití. Vzhledem k vyšší pořizovací ceně elektromobilů a jejich relativně nízkému počtu se nejedná o zásadní zásah do rozpočtu.

Český Národní akční plán čisté mobility bude vzhledem k návrhům v balíčku Fit for 55 a celkovému dění na automobilovém trhu vyžadovat včasnou, ne-li okamžitou aktualizaci. Naplánovaná podpora elektromobility pro období 2021 až 2027 se oproti původním odhadům bude jistě navyšovat. V létě prezentované odhady podpory elektromobility se na toto období pohybovaly kolem 34 miliard korun, především z fondů EU. Nové závazky v boji se snižováním dopravních emisí ovšem mohou přinést další povinnosti, ale i zdroje financování.  

Zelená transformace jako příležitost

Přestože existují obavy o vliv této zelené transformace na rodinné a menší podniky nebo zaměstnanost v automobilovém průmyslu, příležitostí bude určitě více. Výzkumníci z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy odhadují, že zelená transformace české ekonomiky bude spíše pracovně náročnější a bude mít pozitivní vliv na celkový počet pracovních míst (v závislosti na možných scénářích přinese vznik až 100 tisíc nových pracovních pozic do roku 2030).

K tomu, abychom této příležitosti využili, je potřeba reagovat, učit nové dovednosti a vzdělávat v oborech, které patří budoucnosti. A to i prostřednictvím cílených rekvalifikačních kurzů. Dle výzkumu Deloitte by pak konkrétně výstavba bateriové „gigafactory“ měla velmi pozitivní vliv na zaměstnanost (především pro tzv. uhelné regiony, budou-li vybrány), kdy v nejlepším scénáři přibude až 33 tisíc pracovních míst v celém logistickém řetězci.

Existují navíc úspěšné české pilotní projekty na využití již použitých baterií pro bateriová uložiště a Škoda Auto má dlouholetou zkušenost s výrobou baterií pro plug-in hybridy. Jak také upozornil CzechInvest, Česká republika je ve světě vnímaná jako druhá nejlepší evropská země pro výrobní průmysl ihned po Finsku. Máme před sebou tedy mnoho příležitostí, kterých je ale třeba se sebevědomě chopit.

Do navrženého roku pro ukončení prodejů automobilů se spalovacími motory zbývá necelých 14 let, a navíc se jedná o dobu mnohem delší, než si stanovily samy majoritní automobilky. Na zářijovém mnichovském automobilovém summitu se představilo mnoho konceptů, jež zvýší dostupnost elektromobilů. Tím nejdůležitějším byl koncept Volkswagenu ID.Life dostupný od cca 500 tisíc korun v roce 2025. Stejně tak se každým rokem zvyšuje dojezd elektromobilů, pohodlí nabíjení i bezpečnost. Nečekejme exponenciální pozitivní vývoj těchto parametrů, ale očekávejme celkové zlepšení naší uživatelské zkušenosti. 

Autor je výzkumný pracovník Institutu pro evropskou politiku Europeum

Autor: Michal Hrubý

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newslettery