Digitální exil učitelů láká technologické firmy, málokterá uspěje

Základní školy v Česku otevřou pro první stupeň 25. května.

Základní školy v Česku otevřou pro první stupeň 25. května. Zdroj: Blesk:ZŠ Ještědská

Ekonomický marazmus způsobený Covidem otřásl všemi plány byznysových růstů, proto v nejisté době technologické firmy vycítily šanci profitovat na digitálním exilu, do kterého vláda vyhnala učitele zavřením škol. Jenže takřka žádná firma nepřichází s žádnou marketingovou inovací a nemají proto příliš šancí narušit dominanci Microsoftu a Googlu, kteří trhu dominují. Jen opakují chyby z předchozích krizí.

Firmy správně vnímají během koronavirové krize školství jako lukrativní zdroj příjmů. Vláda zavřením škol nahnala učitele do digitálního prostředí, kterému se svéřepě desítky let bránili. Autor tohoto komentáře je jedním ze správců největší učitelské on-line komunity, do které se v posledních týdnech hlásí zástupci nejsilnějších technologických firem i start-upů a nabízí pomoc s výukou na dálku. 

Při bližší komunikaci se ovšem ukazuje, že firmy pouze nabízejí své platformy a produkty bez jakékoliv adaptace pro školní prostředí. A dokola opakují všechny mantry, kterých se byznys drží a které mu tolik v pronikání do školství škodí. 

Chceme zjistit, co učitelé potřebují. Nikdo nevyvinul dobrý produkt sběrem názorů po sociálních sítích. Spotřebitelé dostanou za účast ve fokusce tisíc korun za zhodnocení, zda jsou lepší jogurty v oválném nebo hranatém kelímku. Další nižší stovky korun jdou agenturám, které zajišťují vhodné rekruty. Ve vzdělávání si ale všichni myslí, že se dobrý marketingový průzkum dá zvládnout optáním na Facebooku. Ne, nedá, z takového zjišťování vyleze akorát produkt, který neposlouží škole ani byznysu.

Na vývoji se žádní učitelé nepodíleli, známe velmi dobře jejich potřeby.  Podobně otřesnou variantou je má švagrová je ředitelkou ve škole. Školství se za poslední dekády změnilo, mnoho učitelů zná cizí jazyky, mají zkušenosti s výukou v zahraničí a stejně jako v jiných oborech má vzdělávání své oborové autority. Učitelé by neměli být až u testování produktu, ale už při jeho samotném vývoji.

Nabízíme 250 korun za hodinu za tvorbu metodiky, aby učitelé věděli, jak náš nový produkt použít. Podobnou sazbu dáváme někomu, kdo nám uklízí byt, nikoli odborníkům s vysokoškolským vzděláním, kteří mají být nejlepší v oboru. Adekvátní cena za jednu metodiku na dvě vyučovací hodiny je od osmi do dvanácti tisíc korun a odpovědné firmy tuto cenu akceptují.

U učitelů není dobré podporovat obchodního ducha. Od své účetní či vývojáře taky neočekáváte obchodního ducha, ale chcete od něj maximum nejlepší práce. Šetřit na lidech se nevyplácí v žádném segmentu. 

Nabízíme zvýšení prestiže mezi učitelskými kolegy. Ve školství jsou tabulkové platy a i ti nejkreativnější a nejlepší dostávají, v porovnání s byznysem, zaplaceno podobně jako ti nejlínější a nejhorší. Takže žádné ryto při změně školy učitele nečeká. I kdyby učitel napsal tu nejpopulárnější učebnici.

Učitele by mělo těšit, že pomohou ostatním učitelům. To je stejně pokrytické jako apel na lékaře, aby se spokojili se svými mzdami, protože složili Hippokratovu přísahu. Stejně tak vyvojáří nevyvíjí software jen proto, že je těší zefektivnění práce účetních či ulehčení od stresu z případné chybovosti. 

Připravili jsme pro učitele skvělé webináře, které učitelům pomohou používat náš produkt. Kdo z učitelů chtěl začít s on-line výukou, byl už po dvou týdnech uzavřených škol naloděný. Ještě zbývají tisíce tápajících učitelů, ale pro ně je sledování webináře stejné jako pro některé výuka fyziky. Během výuky mají dotaz, ale frontální odpověď je nikam neposune. Pro ně je potřeba peer to peer učení, tedy klasický mentoring, kdy někdo má s učitelem trpělivost a vším jej provede. A po prvním neúspěchu pokračuje s podporou a nepřestává mu pomáhat digitální technologie zvládnout.

Pokud chce někdo soupeřit s Microsoftem či Googlem, musí pracovat s učitelskou komunitou dlouhodobě. Vybrat si ty nejlepší učitele a udělat si z nich ambasadory. Učitelek a učitelů je sto šedesát tisíc v deseti tisících školách. To je velmi stabilní a dlouhodobě perspektivní trh. Školství má i své influencery, i s těmi je nutné pracovat. 

A především nepovažovat školství za low-cost, investice se vrátí. Jen to nebude letošní jaro.