Covidová pandemie vyprázdnila státní pokladny a vlády po celém světě hledají způsoby, jak je naplnit. Prezident Joe Biden postavil svou volební kampaň na ambiciózním plánu, který má do ekonomiky napustit nepředstavitelné biliony dolarů a jako hlavní zdroj nových příjmů rád uváděl vyšší korporátní daně. Chybějící peníze by touto cestou ale patrně nezískal, protože by jen vyhnal firmy ze Spojených států do zemí s nižšími daněmi nebo přímo do daňových rájů.
Nezbývá mu tedy nic jiného než se pokusit daňové ráje zničit. A jako prezident největší ekonomiky světa k tomu má blíže než kdokoliv jiný. Nepravděpodobné, ale ne beznadějné. Nástrojem na zničení daňových rájů má být povinná minimální výše korporátní daně. Proti budou samozřejmě daňové ráje, ale i některá daňová pekla, jako je Irsko, která jsou jen menšími pekly, než je třeba Francie či Itálie.
Daňovým peklům se minimální výše daní hodí, protože jim nebudou mít kam utíkat firmy. Daňové ráje a obecně země s nižšími korporátními daněmi by ale přišly o velký zdroj příjmů a musely by z pekel dostat něco na oplátku. Nic takového ale na stole není.
Zavedení globálního daňového minima je tedy velice nepravděpodobné, ale na druhou stranu nikdy v historii lidstva jsme mu nebyli blíže, nikdy nebylo pravděpodobnější, že se to může stát. Covid vyprázdnil politikům peněženky napříč celým světem a touha po nových zdrojích příjmů v nich roste bez ohledu na politickou příslušnost a fiskální minulost vlastních zemí.
Jinými slovy celý svět dnes hledá, jak zvýšit příjmy státního rozpočtu, a tak je možné, že se na globální dani domluví. Biden to navíc zaobalil jako otázku národní bezpečnosti. A na to slyší nejen Američané.
Covid takovému řešení nahrává ještě jednou tím, jak nerovně dopadl na některé obory a jak otevřel nůžky mezi bohatými a chudými. Gigantům, jako jsou Amazon či Google, v krizi rostly příjmy, zatímco většina zaměstnanců v soukromém sektoru řešila, zda bude mít kam druhý den přijít do práce. Šéf Amazonu si koupil superjachtu, ke které je potřeba ještě jedné jachty s heliportem. Američtí dolaroví miliardáři během pandemie zbohatli o téměř polovinu, zatímco svět zažil největší propad ekonomiky od Velké hospodářské krize.
Můžeme se dlouze bavit o tom, že k růstu bohatství boháčů přispěli politici a centrální bankéři, kteří zasypali trhy a často i přímo jejich firmy, nebo že zdaleka ne všechny firmy se mají lépe než před rokem. Nic to nezmění na obrazu, který u veřejnosti korporace mají. A veřejnost tak bude Bidenovu snažení o globální minimální korporátní daň sekundovat.
Také u nás korporátní daně rezonují. Politické strany se dušují, že příliš nebudou zvyšovat daně a státní kasu naplní ze zázračných zdrojů, jako jsou omezení daňových úniků či „vyvádění zisků“. Ve výsledku daně budou muset zvyšovat, nejpravděpodobněji DPH, ke snižování výdajů nebudou mít odvahu. Anebo jim do karet bude hrát podobný plán, jako je ten Bidenův.
Hledání příjmů pomocí globálního minima korporátní daně vypadá jako kouzelný proutek, kterým ale bohužel není. Jakékoliv omezení konkurence vede k vyšším cenám a stejně tak omezení daňové konkurence povede k vyšším daním. A proč nezavést globální minimum i na daně z příjmu fyzických osob? Lidé také občas utíkají za hranice. Na DPH? Na spotřební daně? Na kapitálové daně?
Bidenův plán je senzační, pokud máte rádi vyšší daně. Pro nás, co máme radši stát co nejdál od našich peněženek, je to začátek katastrofy.
