Glosa Jaroslava Bukovského: Blanický rytíř Jan Švejnar

Jan Švejnar

Jan Švejnar Zdroj: Michael Tomes

Ústřední krizový štáb má nově svůj ekonomický poradní tým. Do čela usedl chronický člen světových think thanků a dlouholetý aspirant na manažera Česka v různých podobách Jan Švejnar. Příběh o zjeveních Jana Švejnara v klíčových chvílích českého národa přitom nemá daleko k legendě o udatných rytířích vyčkávajících na svůj okamžik pod středočeským Blaníkem.

Jako se život blanických rytířů odehrává střídavě pod horou a před horou, životní příběh Švejnara je gymnastikou tu na levé, americké, tu na pravé, české noze. Impulsem k prozatím poslednímu přenosu váhy z nedohledné Ameriky do tuzemska se stal Covid-19. 

Poprvé se píše rok 1991 a opálený Švejnar se jako blesk z čistého nebe objevuje na české ekonomické scéně s ambicí napsat scénář české privatizace. U ambice vzhledem k realizaci konkurenčního balíku idejí zůstává, privatizační notickou ovšem Švejnar posléze dovybaví svůj už tak exponovaný curriculum vitae v plné palbě konzultanta na tři směny, neúnavného poradce a fenoménu univerzitních škamen. 

Podruhé se píše rok 2008, svět se nezadržitelně řítí do jedné z největších novodobých krizí a Česko stojí před volbou prezidenta pro těžké chvíle. Éru druhého Janova zjevení i protentokrát ukončuje Václav Klaus. O rok později se skrze další porážku v bitvě o křeslo eurokomisaře v dobách krizového vrcholu začíná fata morgana českého ekonoma opět rozplývat. 

Tentokrát nevděčné Česko konečně nastavilo náruč a Švejnar proměnil. Křest akademického mága ohněm proběhne sice pozdě, zato v o to napjatější chvíli. Na druhou stranu, možná právě nyní Česko Švejnara potřebuje nejvíce. Zatímco Česko má někdy za špatných časů tendenci sklouznout k provinčním žabomyším válkám, Švejnarův americký pas může být alespoň určitou zárukou řešení problémů skrze standard velkého světa.