Glosa Petra Peška: Daně, jó daně...
Prezident Miloš Zeman dal najevo, že bude vetovat vládní daňový balíček. Z ústavního hlediska je to v pořádku, hlava státu na to má právo. Pak jsou tu samozřejmě politické důvody a okolnosti.
Lze snadno pochopit důvody. Anebo alespoň rozklíčovat myšlenkové pochody, které k těmto důvodům vedly.
Prezidentovy námitky jsou na první pohled na místě. Chtěl snížení daně z příjmu zaměstnanců jen na dva roky, což není zákonem zaručeno. A je to hlavně nesmysl. Dělat takhle důležitou změnu v daňovém systému s výhledem dočasnosti a nejistoty…
Pak je tu další důvod, nová vysoká výše slevy na daňového poplatníka. Což je také relevantní téma. Jde o další výjimku, navíc po různých populistických úpravách sazeb DPH atd.
Není těžké postoj Miloše Zemana pochopit. Stačí si přečíst jeho knihy a doufat, že ani Miloš Zeman nemění své názory.
Na celé daňové rošádě jsou samozřejmě důležitější jiné věci. Hektičnost, s jakou byla odsouhlasena. Zmatečnost, s níž byla schválena. A proměnlivá politická podpora, která ji byla určena.
Jenže, bohužel, tady nejde o věcnou stránku věci. Daňová politika je vždy specifická a politická věc. Jednak to je hodnotová záležitost…a tak vítaná příležitost, jak rozklížit vládní koalici.
Čímž se dá dostat do další roviny. Když neprojde rozpočet, může padnout i vláda. Premiér Babiš už naznačil, jaké řešení by si představoval. Ministři za ČSSD odejdou, nahradí je nestraníci. Tedy trošku model rok 1948.
Jsou tu ale i jiné varianty. Třeba vláda, které se říkalo úřednická. Miloš Zeman a jeho ansámbl si to nepochybně budou chtít ještě užít. Není důvod, proč říct ne.
Ale možná stačí říct alespoň malé ano…
