Inflace může získat tvar písmene M. Velké problémy teprve přijdou

Nefinan­ční podniky očekávají, že inflace bude za pár let na šesti procentech, což je mnohem výš, než předpokládá Česká národní banka.

Nefinan­ční podniky očekávají, že inflace bude za pár let na šesti procentech, což je mnohem výš, než předpokládá Česká národní banka. Zdroj: E15 Michael Tomeš

Tím hlavním, s čím se dnes musejí centrální banky včetně té naší poprat, jsou naše vysoká inflační očekávání. Ta mají tendenci přirozeně růst, když inflace roste, a zároveň s klesající inflací padat. Pokud bychom během června či července dosáhli inflačního vrcholu, pak by to znělo jako dobrá zpráva, ale bohužel nás čeká ještě jeden velký nepřítel. Končící fixace energií.

Jednoduše řečeno, inflace u nás může mít podobu písmene „M“. Nyní jsme na první noze písmena a rosteme vzhůru. Nabídkové, a především poptávkové šoky ženou vzhůru i inflační očekávání a s nimi i ceny. Nefinan­ční podniky očekávají, že inflace bude za pár let na šesti procentech, což je mnohem výš, než předpokládá Česká národní banka. S tím pak musí bojovat mnohem prudším a rychlejším růstem sazeb, než který by ukazovaly modely s ukotvenými očekáváními. V eurozóně a ve Spojených státech jsou trhy více přesvědčeny, že centrální banky inflaci brzy ukočírují.

Až se ale dostaneme na první vrchol písmene „M“ a inflace začne klesat, inflační očekávání přirozeně spadnou a centrální banka bude mít o trochu méně práce. Stane se to brzy, protože začne růst nezaměstnanost, projeví se dopad sazeb a přijde dokonce i „technická“ recese. Jenže jak tvar písmene „M“ napovídá, dno nebude tak nízko jako začátek první nohy, tedy zpátky na dvě procenta se ještě nedostaneme. Nejpravděpodobněji k tomu dojde během příštího roku, kdy inflace zase začne růst.

Ceny vyskočí rychleji vzhůru kvůli energiím, kde se naplno ukáže realita, kterou dnes zastírají dlouhé fixace jejich cen. I kdyby vše ostatní mělo v růstu zpomalovat, i mírný nárůst inflace nám všem připomene současné rostoucí ceny a naše inflační očekávání utrpí obrovskou ránu. Je to jako první setkání s nevěrou, u které vám protějšek říká, že brzy bude vše fajn. Když tomu uvěříte a po čase přijde byť jen malý náznak dalšího problému, vaše očekávání se zlomí. Uvěřit podruhé je mnohem obtížnější než to zvládnout jednou. A hra o inflaci je nakonec hlavně hrou o důvěru. O důvěru v centrální banku, že zvládne dosáhnout svého vlastního cíle. Hyperinflace v historii nebyly způsobeny poptávkovou či nabídkovou inflací, ale ztrátou důvěry, která roztočila kola inflačních očekávání. Je to křehký systém. Tak křehký, jak křehká je důvěra.

Co přijde poté? Další nárůst inflace a další snahy o její krocení jsou obtížnější na straně inflačních očekávání, ale snad nám pomůže krocení nabídkové inflace v zahraničí a té poptávkové, na niž tou dobou tvrdě dopadnou vyšší sazby. Kdyby se tyto síly vyrovnaly, tak jen zmírníme růst a tvar „M“ neuvidíme. Je ale pravděpodobné, že pandemické ani válečné problémy ještě nebudou vyřešeny a graf nám písmeno „M“ vykreslí. Nebude zcela jistě vypadat jako dokonalé tiskací „M“, ale dva vrcholy před návratem ke kýženému dvouprocentnímu cíli vidět snadno můžeme.

Jakkoliv by takové varování mohlo znít jako zbytečné zvyšování inflačních očekávání, nemusí nutně být. Na konci písmena „M“ se na dvě procenta dostaneme. Je jen otázkou, kolik škody napácháme cestou. A pokud si budeme vědomi toho, že nás čeká ještě hodně práce a nemůžeme se jen spolehnout na to, že vše se vyřeší časem samo, pak můžeme s problémem lépe bojovat. A není to jen otázka písmene. Za tou literou se skrývá obrovská nerovnost, kterou inflace vyvolává. Nerovnost, která v době druhého vrcholu bude promlouvat i do příštích sněmovních voleb, čehož rád využije každý populista.

Autor je hlavní ekonom Platební instituce Roger