Jiří Tyleček: Čína je zdrojem jedné nejistoty za druhou

Masové demonstrace v Pekingu

Masové demonstrace v Pekingu Zdroj: Reuters

Finanční trhy mají rády stabilní a klidné prostředí. Opakem je nejistota. A právě nejistá situace nyní panuje v Číně, kde o víkendu proběhly největší protesty od roku 1989. Hlavním důvodem neklidu jsou opatření proti covidu, ovšem nevole obyvatel se na některých místech obrátila i proti samotnému komunistickému režimu.

V Pekingu, Šanghaji a v dalších městech se na počátku týdne objevily hordy policistů, kteří se snaží potlačovat jakékoli známky odporu. K churavějící ekonomice zápasící s propadem realitního sektoru se přidávají problémy politické dotýkající se nejvyšších stranických kruhů včetně prezidenta Si Ťin-pchinga, které dále přispívají ke zhoršení ekonomiky. Dle odhadů agentury Bloomberg by se kvůli politice nulového covidu a nepokojům nemuselo jen v tomto roce vyrobit až šest milionů iPhonů. Problémy s produkcí však nyní mají tisíce dalších domácích či zahraničních firem.

Demonstrace mohou dopadnout v podstatě jakkoli. Za týden může mít režim situaci pevně pod kontrolou, nebo současné události vyústí v začátek konce vlády jedné strany v Číně. Celá škála výsledků může mít negativní i pozitivní dopad v různých časových horizontech. Konec lockdownů by mohl přinést ekonomickou bonanzu, ovšem povolí to komunisté a stačilo by to demonstrantům?

Naopak cesta násilí by mohla přinést chaos a otřesy napříč světovým obchodem i globální ekonomikou. Trhy v Číně by se propadly a přerušení výroby v továrnách by znamenalo nedostatek zboží po celém světě. I tato cesta by mohla vést ke změně režimu.

Nejpravděpodobnější variantou však je, že se přes nespokojenost obyvatel vše vrátí do starých kolejí. Jiné scénáře mají významně menší pravděpodobnost, i když o to větší dopady bychom mohli čekat. Je příjemné se zasnít nad úvahami o svobodné Číně.