Komentář Dušana Šrámka: Komunální odpad by měl být využit energetický zdroj

V Praze se bude třídit gastroodpad. (ilustrační foto)

V Praze se bude třídit gastroodpad. (ilustrační foto) Zdroj: MHMP, iStock.cz

Skládka, ilustrační foto
Skládka, ilustrační foto
Skládka, ilustrační foto
Skládka, ilustrační foto
5
Fotogalerie

Je to už více než deset let, kdy tehdejší ministr pro životní prostředí Martin Bursík představil věcný záměr zákona o odpadech. Od té doby každý ministr životního prostředí chtěl předložit nový zákon o odpadech, ale vždy to nějak ztroskotalo na protichůdných zájmech.

Zájmy v této oblasti jsou spletité - od obcí, svozových firem, skládek, zařízení na energetické využití odpadů, recyklačních firem a zelených iniciativ. Ilustrují to vášně, které vzbudilo schválení ukončení skládkování směsného komunálního odpadu přijatého v roce 2014. Od té doby se nepodařilo pohnout se změnou v odpadové legislativě ani o milimetr. A tak se stalo, že se poplatek ukládání odpadů na skládky nezvyšoval od roku 2004. 

Ministerstvo po úporné snaze dovedlo do finálního hlasování v Poslanecké sněmovně nový návrh zákona o odpadech, který by měl reflektovat i skutečnost, že komunální odpady jsou z významné části možné použít coby energetický zdroj ve spalovnách. A o to, zda se bude i nadále jenom skládkovat, nebo se pokusíme tento potencionální energetický zdroj využít efektivněji, se nyní hraje. 

Současný návrh zákona o odpadech je možné vnímat jako kompromis z kompromisů. Před projednáváním zákona ve Sněmovně uzavřel Svaz průmyslu, Svaz města obcí a MŽP dohodu o podobě zákona, která posunula rok ukončení skládkování využitelných odpadů na rok 2030, postupné zvyšování poplatku za ukládání odpadů na skládku na 1850 korun za tunu a obcím dal jako motivaci tzv. třídící slevu, která obcím umožní skládkovat za nižší cenu, pokud budou dosahovat vysokou míru třídění.

Jenže to některým obcím nestačilo a tlačily na ministra Brabce, aby dále ustoupil, aby na třídící slevu dosáhly, když ne všechny, tak aspoň valná většina obcí. Charakteristické je, že tento tlak vytvářelo Sdružení místních samospráv reprezentované euposlancem STAN Stanislavem Polčákem, které má dohodu o partnerství s Českou asociací odpadového hospodářství, a které reprezentuje firmy, které skládkují.

Druhým do party je předseda Svazu města obcí František Lukl, který kandiduje za STAN na hejtmana Jihomoravského kraje, přičemž STAN a Sdružení místních samospráv jedno jsou. Teto tlak uskupení, které mají zájem dále skládkovat, vyústil v ústupek ministra Brabce a třídící sleva byla dále zmírněna pozměňovacím návrhem v Poslanecké sněmovně.  Ještě další ústupky ve skládkování tlačila ve Sněmovně poslankyně Starostů Jana Krutáková, která sama figuruje jako ředitelka skládky ve Velkých Pavlovicích. že by oznámila svůj konflikt zájmů jí zřejmě ani nenapadlo.

Do toho tlačily i zelené iniciativy, které absurdně preferují skládkování vůči energetickému využití, přestože moderní technologie spalování prakticky vylučují jakékoli negativní externality, včetně škodlivých emisí. Cesty zelených jsou skutečně někdy nevyzpytatelné.

Přitom energetické využití odpadů je v České republice zatím na nízké úrovni kolem 12 procent, přičemž Plán odpadového hospodářství předpokládá 25 procent odpadů energeticky využívat.

Energetické využití odpadů je důležité i z hlediska zachování cenově přijatelného centrálního vytápění. Teplárny kvůli tlaku Evropské unie budou muset končit s využíváním uhlí a využívat odpadky je tak vítanou náhradou.