Praha je blíž bioplynové stanici. Fungovat by měla do tří let | E15.cz

Praha je blíž vlastní bioplynové stanici, biometan by mohla vyrábět už za tři roky

Michal Kalina

Podle nedávno dokončené studie by mohla první městská bioplynová stanice vzniknout u spalovny v Malešicích. Financování i provoz výroby biometanu by řešily Pražské služby, které spalovnu provozují a nyní vozí biologický odpad ke zpracování jinam. „Náklady odhadujeme na 700 až 800 milionů korun, záleží na technologiích. S přídavnými zařízeními by to mohla být až jedna miliarda, ale samozřejmě budu rád, pokud to bude méně,“ řekl deníku E15 náměstek primátora Petr Hlubuček (STAN), který má projekt na starost.

Z neveřejné studie vychází, že pro Prahu bude nejvhodnější stanice pro 50 tisíc tun odpadu ročně. Nyní Pražské služby sváží asi 16 tisíc tun gastroodpadu z jídelen a restaurací, další sváží jiné společnosti. Od konce loňského roku také městská firma zkušebně sbírá rozložitelný odpad od domácností. Ke zpracování se vozí do bioplynové stanice v Přibyšicích na Benešovsku, odkud se naopak odebírá odpad do spalovny.

„Jako nejvhodnější se ukázalo umístění v areálu malešické spalovny. Z tohoto důvodu požádáme o výjimku ze stavební uzávěry, což by mohlo být schváleno v příštím roce. Uvažovalo se i o stavbě nebo nákupu bioplynové stanice mimo Prahu, bylo by to ale logisticky komplikované,“ podotkl Hlubuček.

Pokud záměr, kterým se má v brzké době zabývat městská rada, projde i zastupitelstvem a orgány společnosti a neprotáhnou se potřebné povolovací procesy, hotová by mohla být během roku 2023.

Variant financování se podle Hlubučka nabízí více, pravděpodobně by se řešilo formou úvěru pro Pražské služby, jako je tomu u stávající modernizace kotlů spalovny. Prostředky by mělo být možné získat od Českomoravské záruční a rozvojové banky, v úvahu připadá i využití některých dotačních programů Evropské unie.

„Bioplynové stanice jsou dnes integrální součástí městského odpadového hospodářství v západní a severní Evropě. Dobré příklady najdeme v Oslu, Berlíně, Hamburku či Vídni,“ uvedl k projektu generální ředitel Pražských služeb Patrik Roman.

Právě využití technologií používaných v zahraničí představuje podle energetického experta J&T Michala Šnobra záruku, že by po této stránce neměly projekt provázet komplikace. „Technologie budou ozkoušené, takže by to nemělo být riskantní. Výroba a prodej biometanu dává smysl i ekonomicky,“ konstatoval Šnobr.

Kromě odběru nedostatečně tříděného odpadu je cílem výroba paliva BioCNG, kterým lze pohánět svozová vozidla Pražských služeb. Při maximální produkci by stanice obsloužila až 230 vozidel, z nichž část už nyní jezdí na zemní plyn. V úvahu připadá i využití paliva pro pohon městských autobusů.

Dalším produktem má být biometan, který se může mísit se zemním plynem v plynovodech. Komerční využití může mít i zbytkový oxid uhličitý, který využívají firmy dodávající technické plyny. Návratnost investic Hlubuček odhaduje na 15 let.

Bioplynová stanice, která dokáže dodávat biometan do plynárenské distribuční soustavy, zatím funguje v Česku pouze v Rapotíně na Šumpersku. Technologii tam loni zprovoznila společnost Energy financial group, rozšíření stávající stanice jí vyšlo na 45 milionů korun. Podobný projekt chystá na Karvinsku společnost Organic technology. Investice má vyjít na nižší stovky milionů korun.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!