Komentář Heleny Horské: Nenafukujeme novou globální bublinu? | E15.cz

KoronaHelpdesk E15

Jak ekonomicky přežít koronavir

Více k tématu

Komentář Heleny Horské: Nenafukujeme novou globální bublinu?

Helena Horská

Helena Horská

Bankovní rada ČNB ve čtvrtek na svém pravidelném zasedání jednomyslně rozhodla snížit základní úrokobou sazbu o 3/4 procentního bodu na jedno procento. Šla ještě níž, než se předpokládalo. Ke zveřejnění dalších zbraní došlo na tiskové konferenci. Od 1. dubna dojde ke snížení sazby proticyklické kapitálové rezervy na jedno procento. Bankovní rada rovněž doporučila nejenom bankám, ale i penzijním společnostem a pojišťovnám zdržení výplat dividend. Tím ale ofenziva proti dopadům pandemie na tuzemskou ekonomiku nekončí.

Do budoucna je ČNB připravena i dál snižovat sazby, v případě potřeby i stabilizovat nadměrné výkyvy kurzu koruny intervencemi a ráda by po schválení legislativní změny měla k dispozici i nástroje na stabilizaci finančního a kapitálového trhu v podobě možnosti nakupovat státní dluhopisy, a to nejen od bank, ale i od dalších finančních institucí.

ČNB s ohledem na značnou míru rizika svou mimořádně aktualizovanou makroprognózu nezveřejnila. Jen informovala o předpokladu vypuknutí silné recese a jejího trvání až do konce tohoto roku. Na tiskové konferenci bylo zmíněno, že ČNB zatím předpokládá pokles ve druhém pololetí o čtyři procenta. V porovnání s naší prognózou jde o mírně optimistický předpoklad.

Miroslav Singer: Extra slabá koruna teď ekonomiku nenakopne

Nicméně s bankovní radou se shodneme, že dosavadní oslabení koruny o nízké jednotky procent není dostatečným impulzem k uvolnění měnových podmínek. Zdali repo sazba zůstane na jendom procentu i po zbytek roku, rozhodne až úspěch v boji proti šíření COVID-19. To ovlivní i další postup a kroky ČNB v boji proti ekonomickým důsledkům pandemie.

Už nyní nejde jen o snižování úrokových sazeb. Výjimečná situace si žádá výjimečné kroky. Významné centrální banky ve světě, ale i v okolních státech rozšiřují svůj arzenál o další nástroje. Hranice měnové politiky, tak jak byly po ropných krizích v 70. letech nastaveny, padají k zemi. Boj proti inflaci jde stranou, bojujeme za záchranu podstaty ekonomiky.

ČNB v arzenálu zbývá ještě hodně munice. Obrovský balík devizových rezerv (125 mld. eur, přes 60 procent HDP), který může pomoci zklidnit případnou paniku na devizovém trhu. Minimální povinné rezervy, nenulovou sazbu proticyklické kapitálové rezervy a uvolnění regulace rizikových úvěrů a oprav k nim vytvářených až po úvěrová moratoria. ČNB by rovněž ráda následovala globální centrální banky i ty regionální (Maďarsko, Polsko, Rumunsko) a spustila kvantitativní uvolnění (QE), bude-li třeba. Musí si ale počkat na schválení změny v zákoně, které pravděpodobně proběhne až v dubnu na řádné schůzi sněmovny. Tímto krokem, na který může dojít řada asi až v průběhu druhého pololetí, ČNB nadobro opustí hranice režimu cílování inflace a vrhne se do režimu „zachraň, co můžeš“.

ČNB razantně snížila klíčovou úrokovou sazbu kvůli boji s koronavirem. Bankéři čekají recesi

Všechna tato opatření mohou velmi pomoci finančnímu sektoru a dlužníkům z řad obyvatel a podniků. Kde jsou ale hranice obezřetné a dlouhodobě udržitelné politiky? Nenafukujeme novou globální bublinu?

Pokud však restriktivní opatření vlády přetrvají déle a naplní se alternativní scénáře celoročního poklesu ekonomiky hlubšího než o 5–6 procent meziročně (ve druhém pololetí o více než 10 procent), lze očekávat, že ČNB přistoupí k ještě razantnějšímu snížení sazeb a objemnější podpoře likvidity a stability trhu. Záchranná opatření se tak budou stupňovat. Zbývající arzenál bude aktivován.

Vláda chystá prostor pro české kvantitativní uvolňování, rozšiřuje možnosti ČNB

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!