Komentář Jana Žižky: Z premianta jaderným hrobařem | E15.cz

Komentář Jana Žižky: Z premianta jaderným hrobařem

Jan Žižka

Jan Žižka

Francie zatím zůstává nadějí zastánců jaderné energetiky v EU. Ti očekávají, že země, která je tradičním lídrem tohoto odvětví, bude nadále stát v čele odporu proti snahám o celoevropské opuštění atomu po německém vzoru.

Francie ale dnes paradoxně poskytuje silný argument i kritikům nukleárních reaktorů. Neustálé protahování a prodražování stavby jaderného bloku ve Flamanville je pro mnohé důkazem, že éra atomu v Evropě končí. Výstavba reaktoru ve finském Olkiluotu, kterou realizují také Francouzi, je na tom podobně.

O zoufalé situaci vypovídají slova francouzského ministra financí. Bruno Le Maire prohlásil, že to, co se děje ve Flamanville, je nepřijatelné. Už proto, že jaderný sektor je pro jeho zemi strategický a garantuje její energetickou nezávislost. Advokáti jádra snad mohou z jeho slov alespoň vyčíst, že Paříž zkusí pomoci klíčovému odvětví chytit nový dech.

Komentář Gregora Martina Papucska: Putin v Budapešti aneb Maďarský kalibr proti Ukrajině

Problémy kolem staveb francouzských reaktorů EPR jsou typickým příkladem dilemat současné jaderné energetiky. Jde o velmi sofistikovaný typ velkého bloku, který měl být ukázkou nejmodernější a nejbezpečnější technologie. Problémy s jeho výstavbou a vysoká cena jsou ale podle kritiků důkazem, že tudy cesta nevede. Není náhodou, že mezi zastánci atomu dnes sílí volání po malých modulárních reaktorech nové generace.

I kdyby se Francouzům podařilo přesvědčit skeptiky, že se s narůstajícím počtem staveb reaktorů EPR odstraní počáteční obtíže, budou narážet na další problém. Obří bloky o výkonu 1650 megawattů nemohou stát všude. Třeba Češi už dali jasně najevo, že do Dukovan se vůbec nehodí kvůli omezeným možnostem jejich chlazení. Ani se středně velkým reaktorem Atmea, který Francouzi vyvíjeli společně s Japonci, se na světovém trhu nerýsuje žádný velký průlom.

Komentář Petra Peška: Zalíbit se. Více než minimálně

Nejistot kolem Paříže jako lídra jaderného tábora v unii je ale více. Pokud jde o budoucnost atomu v samotné Francii, ani tamní ministři už delší dobu nemluví jedním hlasem. Když společnost EDF nedávno oznamovala, že se na základě vládního zadání zabývá projektem výstavby šesti nových reaktorů, ministryně pro ekologickou transformaci to okamžitě zpochybnila. Ve hře je podle ní do budoucna i scénář stoprocentní výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů.

Tomu, že by se Francie přece jen nemusela stát hrobařem evropského jádra, nasvědčuje alespoň tamní veřejné mínění. Francouzi dlouhodobě souhlasí se snižováním podílu nukleární energie, ale úplný atomový exit odmítají. Otázkou při současných potížích je, kde končí jejich trpělivost.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!