Komentář Jany Havligerové: Daňové střízlivění

Nad záměrem, který v srpnu oznámila ministryně financí Alena Schillerová (ANO) – pro nízko a středně příjmové skupiny zavedeme patnáctiprocentní sazbu – se zřejmě definitivně zavřela voda.

Nad záměrem, který v srpnu oznámila ministryně financí Alena Schillerová (ANO) – pro nízko a středně příjmové skupiny zavedeme patnáctiprocentní sazbu – se zřejmě definitivně zavřela voda. Zdroj: ČTK

Nad záměrem, který v srpnu oznámila ministryně financí Alena Schillerová (ANO) – pro nízko a středně příjmové skupiny zavedeme patnáctiprocentní sazbu – se zřejmě definitivně zavřela voda.
Neplatí ani oznámení premiéra Andreje Babiše (ANO) ze září: „Teď zkrátka říkáme, že na dva roky chceme snížit daně lidem na patnáct procent“. Velkolepé sliby napadl koronavirus, korunu veškerým debatám dodaly neshody mezi vládními partajemi. Nově se hraje nejen o podobu zdanění, ale i o to, jestli se napřesrok zvýší mzdy alespoň některým zaměstnancům státu.
Šéf ČSSD Jan Hamáček dává jako podmínku pro zrušení superhrubé mzdy valorizaci platů zdravotníků, policistů a hasičů. Bez jejího splnění budou socialisté váhat, zda mají zvednout ruku pro plán státního rozpočtu na rok 2021.
4
Fotogalerie

Zajímá vás, jakou část výdělku vám v příštím roce ukousnu daně? Určitě ano, ale radši se neptejte. Odpovědět by vám měla vláda, ale ani ta nemá jasno, jaké částky se po zrušení superhrubé mzdy na výplatních páskách objeví. Pokud vůbec bude zrušená. Ale to prý na beton ano, tvrdí ministryně financí Alena Schillerová (ANO).

Každopádně, raději počítejte s tím, že z původně slibovaných tisícovek zůstanou ve vaší peněžence spíš pouhé stovky. Nad záměrem, který v srpnu oznámila Schillerová – pro nízko a středně příjmové skupiny zavedeme patnáctiprocentní sazbu – se zřejmě definitivně zavřela voda.

Neplatí ani Babišovo oznámení ze září: „Teď zkrátka říkáme, že na dva roky chceme snížit daně lidem na patnáct procent“. Velkolepé sliby napadl koronavirus, korunu veškerým debatám dodaly neshody mezi vládními partajemi. Nově se hraje nejen o podobu zdanění, ale i o to, jestli se napřesrok zvýší mzdy alespoň některým zaměstnancům státu.

Strategii vlády – snížit daně z příjmů fyzických osob a spolehnout se na schopnost domácností investovat definitivně pohřbila až druhá vlna covidové nákazy. I když už na začátku září bylo zřejmé, že odhadovaný výpadek příjmů ve výši přes sedmdesát a případně dokonce devadesát miliard korun žádné utrácení domácností nenahradí, nechtělo se vládě couvat.

Teď se vrací k tomu, co stojí v programovém prohlášení. K poklesu zdanění z nynějších dvaceti na devatenáct procent z hrubé mzdy. Protože se hraje i o mzdy lidí ve službách státu.

Schillerová trvá na tom, že kompenzací za snížení daňových odvodů má být zmrazení platů ve veřejné sféře s výjimkou učitelských. Hamáček za ČSSD dává jako podmínku pro zrušení superhrubé mzdy valorizaci platů zdravotníků, policistů a hasičů. Bez jejího splnění budou socialisté váhat, zda mají zvednout ruku pro plán státního rozpočtu na rok 2021. Snížení daně z příjmu na patnáct procent a sazbou třiadvacet procent pro lidi s vysokým příjmem by bylo podle Schillerové daňově nejčistší.

Pokud by ale vláda v takovém případě nesehnala podporu pro rozpočtový návrh, může ustoupit na sazby 19 a 23 procent. A je to. Tedy není, jak nastíněný souboj dopadne, nevíme. Co ale víme – bez stanovení (ne)růstu mezd ve veřejné sféře není možné návrh státního rozpočtu předložit ke schválení. Kabinet ho musí do sněmovny doručit do konce října.

Komu ve vládním mzdovém sporu nahraje nutnost znovu a přísněji omezit ekonomické aktivity, se dá těžko odhadnout. Že tím pádem dál narostou výdaje ze státní pokladny, je bez diskuse. Takže i zbavovat se velké porce příjmů bude čím dál méně přijatelné. Podle výpočtů ministerstva financí by i při pouhém snížení daní z dvaceti na devatenáct procent každý rok vypadlo z veřejných rozpočtů celkem 22,3 miliardy korun. Při radikálnější variantě by takový výpadek, je potřeba to zopakovat, činil každoročně 74 miliard.

Nespokojenost s tím, že se vláda není schopná dohodnout, je velké. Průtahy kritizují zástupci odborů i zaměstnavatelů. Pro firmy je problém jakákoliv zásadní změna přicházející na poslední chvíli. Pokud se jedná o platy minimálně kvůli tomu, že budou mít málo času na přestavení účetních systémů. Jak to tak vypadá, spokojení nakonec nebudou ani zaměstnanci. O co vyšší bylo očekávání, o to větší bude rozčarování.