Komentář Jany Havligerové: Komunisté chtějí víc

Vojtěch Filip (KSČM)

Vojtěch Filip (KSČM) Zdroj: ČTK

Komunisté vzhlížejí k Moskvě, nikoli k Bruselu. To je fakt, který by snad neměl překvapit nikoho, kdo chce aktivně působit v politice, zvláště na nejvyšší úrovni. Přesto vyjednávače ANO včetně šéfa hnutí zaskočilo víkendové prohlášení, že KSČM nepodpoří případný kabinet anoistů a socialistů, pokud v návrhu vládního programového prohlášení zůstane závazek posilování zahraničních misí české armády. 

Alespoň se tedy hnutí ANO zaskočeně tváří. Komunisté o tom sice v minulosti mluvili, připouští Andrej Babiš, „ale nevnímali jsme to až tak, jak to teď vypadá, jako nějaký zásadní problém“. Jistě, vždyť také KSČM dosud nikdy neměla šanci z této záležitosti principiální a zásadní problém udělat. Jde hlavně o vysílání českých vojáků do Afghánistánu a Iráku a komunisté dosud mohli maximálně pronést pár projevů a zvednout ruku proti ve sněmovně.

Když jim ovšem ANO podalo prst, samozřejmě chňapli po celé ruce. Co si kdo na kom vynutí, je především na Andreji Babišovi a Vojtěchu Filipovi. Času mají relativně dost – dohodu o toleranci vlády hodlají komunisté beztak podepsat až 14. června. V podstatě tedy poté, co bude známý výsledek vnitrostranického referenda ČSSD.

Socialisté do víkendu mohli předstírat, že s jakýmkoli angažmá komunistů kolem vznikající vlády nemají vlastně nic společného. Oháněli se tím, že ČSSD nebude s KSČM uzavírat žádnou písemnou dohodu a že zajištění podpory pro menšinovou vládu je na hnutí ANO. Tenhle alibistický argument nyní padl.

I kdyby se ve vládním programovém prohlášení nebo pouze v tolerančním patentu neobjevily žádné zásadní teze o zahraniční politice, vztahu k Evropské unii, Severoatlantické alianci či Rusku, případný zákaz misí by bohatě stačil. Porušování zahraničněpolitických a spojeneckých závazků by bylo dostatečně výmluvné. A pro sociální demokraty neomluvitelné.

Jestli se komunisté nakonec po hubených letech smíří „jen“ s nabízeným tučným soustem funkcí ve vnitřních a vnějších kontrolních orgánech státem přímo řízených organizací a státních či polostátních podniků, se dá momentálně těžko odhadnout. Každopádně mají chuť kontrolovat počínání vlády prakticky na každém kroku. Dohled nad byznysem mají slíbený na beton. Jestli ANO bude ochotné zajít i dál, se uvidí.

Nejspíš bude záležet i na tom, jak se k novému komunistickému požadavku postaví prezident Miloš Zeman. Ten programové prohlášení i koaliční smlouvu zatím zkoumá, jeho vyjádření se očekává koncem týdne. Pokud se zastane Babiše, možná to horké komunistické hlavy zchladí.

Ať už to ale dopadne jakkoli, sociální demokraté by se měli pořádně zamyslet. Předtím, než zaškrtnou příslušnou odpověď v referendu o vstupu do vlády, nechť si na rovinu řeknou, jestli jsou, anebo nejsou ochotni podporovat rostoucí podíl komunistů na chodu státu. I když bude na hlasovacím lístku asi napsáno něco jiného, tak tohle bude ve skutečnosti otázka, na kterou budou odpovídat.