Pokud ANO ustoupí komunistům a bude proti zvýšení počtu českých vojáků v Iráku, Afghánistánu a Mali, otřese pověstí Česka v NATO a EU. Shoduje se na tom pravice s ministerstvem obrany. Mezinárodní organizace požádaly například o chemiky nebo o zajištění bezpečnosti svých výcvikových instruktorů.
„Omezení naší účasti by snížilo důvěryhodnost ČR, která byla vždy v této oblasti vnímána jako spolehlivý partner. Naše mise jsou nebojové a výcvikové a vojáci v nich chrání Evropu, a tedy i Česko před terorismem a nelegální migrací,“ uvedl mluvčí rezortu obrany Jan Pejšek.
Ministerstvo s návrhem na zvýšení českého příspěvku v operacích na Blízkém Východě a v Africe naráží ve výboru pro obranu Poslanecké sněmovny. Kromě KSČM má výhrady uskupení Tomia Okamury, které by počet vojáků také redukovalo. Postoj Pirátů je váhavý.
Dolní komora parlamentu by o plánu misí měla hlasovat nejpozději na své červnové schůzi. „Pokud nebude v brzké době přijat, začneme chystat stažení vojáků, protože některé mise mají mandát jen do konce roku,“ varovala ministryně obrany Karla Šlechtová (za ANO).
I když ODS namítá, že záměr prosazuje vláda bez důvěry sněmovny, u níž není zřejmé, jaké jsou její postoje vůči cizině, vysílání vojáků dlouhodobě podporuje. „Tlak komunistů na nezvyšování počtů ukazuje na jediné: Tato strana, pokud se stane součástí koalice, byť bez přímé účasti ve vládě, bude mít velký vyděračský potenciál,“ řekla předsedkyně výboru za občanské demokraty Jana Černochová s tím, že KSČM by ovlivňovala zahraniční a bezpečnostní politiku v souladu se svými postoji namířenými proti NATO.
I podle šéfa TOP 09 Jiřího Pospíšila by komunisté drželi ANO a ČSSD nůž na krku. „Tyto strany jsou za křesla ve vládě ochotny prodat prozápadní orientaci země,“ míní.
Lídr socialistů Jan Hamáček nevidí důvod ani možnost přehodnocovat závazky vůči spojencům. „To je cesta, kterou jít nechci,“ řekl Právu. Sociální demokracie nicméně nechala na ANO, aby se s KSČM dohodlo.
|
