Politickým esem současné vlády je růst penzí. Výsledek lednové valorizace podle ministerských výpočtů zvedl výdaje státu na důchody o 31,7 miliardy korun na celkových 464,4 miliardy korun. Napřesrok má jít na penze ještě o 40 miliard víc. To jsou tak obrovská čísla, že kromě ekonomů prakticky nikomu nic neříkají.
Přinejmenším politikům, kteří se růstem penzí chlubí, by ale měla blikat červená kontrolka. Jenže nebliká, naopak. Stačí zmínka o tom, že rozdávání má své meze, a hned je oheň na střeše. Ukázkové je pozdvižení v ČSSD poté, co se ministryně financí vyslovila pro prolomení současné hranice důchodového věku. Ministryně práce okamžitě začala demagogicky tvrdit, že není možné, aby si lidé hned po odchodu do penze šli lehnout do rakve. Její spolustraníci mluví o rozpadu vlády v případě, že by ANO prolomení stropu prosazovalo. Přitom tuto myšlenku v podstatě podporuje ve své analýze právě rezort práce a sociálních věcí.
Znovuzavedení věkového stropu 65 let pro odchod do důchodu prosadila vládní koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL. S tím, že každých pět let by se daný strop měl přehodnocovat podle aktuálních demografických dat. Očekávaná doba strávená v důchodu by přitom měla činit čtvrtinu celkové délky života. Jelikož věk dožití roste a právě od něj se „nárok“ na čtvrtinu života v penzi počítá, bylo už tehdy jasné, že stanovený strop není žádná definitiva. První rozbor situace měl podle tehdejších předpokladů vzniknout letos, což se také stalo.
Právě v aktuální Zprávě o stavu důchodového systému stojí, že lidé narození v roce 1994 by do penze odcházeli až v 67 letech. A také že příjmy z důchodového pojištění za deset let už nemusejí pokrýt náklady na penze. Potvrzeno, současný penzijní systém je neudržitelný.
V evropských zemích se věk pro odchod do důchodu nejčastěji pohybuje od 60 do 65 let. Stejně jako Česko se i další potýkají s narůstající armádou důchodců a řeší, jak dál. Třeba Němci odcházejí do penze krátce po završení 65 let věku. Do roku 2030 by se však tato hranice měla postupně zvýšit na 67 let. Tamní centrální banka přitom tvrdí, že politici by měli zvážit i další posun. Do roku 2060 by se věk pro odchod do důchodu měl zvýšit na 69 let.
Jistě, i u německých sousedů jsou tak radikální návrhy momentálně neprůchodné. V Česku jsou ovšem v nejisté politické sezoně některá témata nejen neprůchodná, ale přímo tabu. To pak ovšem komise pro spravedlivé důchody může zasedat do aleluja a ničeho kloudného se nedočkáme. Kromě standardního ujištění, že na důchody bude.
