Vývoj české ekonomiky nás v poslední době pozitivně překvapuje. V srpnu byl zveřejněn růst HDP za druhé čtvrtletí, který dosáhl 2,5 procenta mezičtvrtletně a 4,7 procenta meziročně. Šlo o nejvyšší mezičtvrtletní růst HDP, kterého česká ekonomika od roku 1996 dosáhla. A v úterý byl zveřejněn předběžný údaj za třetí čtvrtletí, podle něhož růst HDP dosáhl mezičtvrtletně 0,5 procenta, meziročně výrazných pět procent.
Hlavním důvodem silného růstu HDP je ekonomické oživení v eurozóně. To kladně ovlivňuje nejen objem vývozu, ale i investice firem a situaci na trhu práce. Díky silné poptávce firem po zaměstnancích má česká ekonomika nejnižší míru nezaměstnanosti v rámci zemí EU (aktuálně 2,7 procenta), což výrazně přispělo také ke zrychlení mzdového růstu na téměř osm procent.
Silný trh práce se tak promítá i do vysokého růstu spotřeby domácností. Kromě spotřeby domácností, investic a exportu přispívá k růstu HDP také uvolněná fiskální a měnová politika.
V letošním roce k růstu HDP ale výrazně přispívá ještě jeden faktor – relativně vysoké investice firem do robotizace a vyšší automatizace výroby v rámci jejich celkových investičních výdajů. To souvisí se zmíněným nedostatkem volných pracovních sil na českém trhu práce a zrychlením růstu nákladů na pracovní sílu.
Vysoké investice firem zvyšují produktivitu české ekonomiky a zrychlují naši konvergenci směrem k vyspělým zemím západní Evropy. Navíc díky vyšší produktivitě mohou výrazněji růst platy zaměstnanců, aniž by firmy byly nuceny si vyšší mzdové náklady kompenzovat zvyšováním cen.
V příštím roce růst HDP zpomalí, dosáhne zhruba 3,5 procenta. To se dá brát stále jako velmi příznivé číslo. Ekonomický příběh se nezmění, růst HDP bude i nadále podporovat silná zahraniční i domácí poptávka. Za nižším růstem HDP bude stát několik faktorů. Jednak to bude mírné zpomalení eurozóny, které zasáhne export. Dovozy ale zůstanou silné díky vysoké domácí poptávce.
Druhým důvodem je postupné utahování měnové politiky, kterým ČNB tlumí proinflační tlaky plynoucí z přehřívání české ekonomiky. To vzhledem k uvolněné měnové politice ECB vede také k vyššímu úrokovému diferenciálu, který přispívá k posilování kurzu koruny – a tím k nižšímu růstu exportu.
Česko se z ekonomického pohledu stává premiantem regionu. Vedle extrémně nízké míry nezaměstnanosti za námi v tuto chvíli zaostávají sousední země i v rámci růstu HDP. Polská ekonomika rostla ve třetím čtvrtletí meziročně o 4,7, maďarská o 3,6 a slovenská o 3,3 procenta.
Přitom česká ekonomika je v porovnání s těmito zeměmi vyspělejší, takže by měla dosahovat relativně nižšího růstu HDP. Česko má HDP na hlavu v paritě kupní síly na 88 procentech průměru EU, zatímco Slovensko je na 77, Polsko na 69 a Maďarsko na 67 procentech. O to jsou letošní čísla příjemnější.
Autor je analytikem České spořitelny.
