Obnovení podpory pro nové obnovitelné zdroje energie, na němž podle deníku E15 pracuje ministerstvo průmyslu, znamená pro stagnující odvětví naději na oživení. Přejme si, aby z nových podpor mohly těžit také obecní projekty.
Plošné zrušení provozních podpor pro české obnovitelné zdroje, které bylo politickou reakcí na nepřiměřenou podporu fotovoltaik v letech 2010 a 2011, postihlo projekty obcí, firem i velkých korporací. Zkrátka všechny. Od roku 2014 se u nás nové obnovitelné zdroje až na výjimky prakticky přestaly stavět.
Divoký fotovoltaický boom vystřídala stagnace porovnatelná snad jen s dalšími zeměmi visegradského prostoru. Obnovitelné zdroje se zatím napříč kontinenty dynamicky rozvíjejí, a to vesměs díky podpůrným schématům, která vyrovnávají podpory poskytované průmyslu fosilních paliv.
Záměr ministerstva průmyslu opětovně zavést podporu pro nové projekty obnovitelných zdrojů sice přichází pozdě, ale může znamenat významný impuls pro celé odvětví. Česko bylo v posledních čtyřech letech výjimkou mezi vyspělými státy. Ve většině evropských zemí stejně jako ve Spojených státech, Číně nebo Japonsku výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů stabilně roste.
Že by podpora obnovitelných zdrojů měla být postavena na aukcích, není překvapivé. Tento princip preferuje Evropská komise v aktuálním návrhu směrnice o podpoře obnovitelných zdrojů a země jako Německo a Francie jej zkoušejí v praxi. Cílem aukcí je snížit náklady na podporu. Místo dosavadní praxe, kdy výši podpory určoval regulátor, nastupuje soutěž jednotlivých zájemců o projekt.
Aukce mají fungovat tak, že stát zveřejní, jakému instalovanému výkonu obnovitelných zdrojů je ochoten garantovat výkupní cenu elektřiny. Investoři pak nabídnou své projekty včetně požadavku na výši výkupní ceny. Nejlevnější projekty pokryjí státem nabízenou kapacitu, ostatní se odkládají – minimálně do příští aukce. Cílem je pochopitelně minimalizovat garantovanou cenu.
Princip aukcí se může zdát na první pohled jednoduchý a výhodný, ale má minimálně dvě slabiny. Zaprvé nelze zaručit, že investor, jehož projekt v soutěži uspěl, přislíbený zdroj skutečně postaví. Zkušenosti zvenčí ukazují, že některé z projektů úspěšných v aukci zůstanou jen na papíře. Zadruhé aukční systém výrazně zvýhodňuje velké hráče. Energetická firma s desítkami záměrů má daleko lepší možnosti než obec, která chce soutěžit s jednou větrnou elektrárnou.
Jednotlivé státy nastavují podmínky aukcí samostatně a snaží se s jejich pomocí řešit i uvedené problémy. V tomto případě se příliš nedařilo Německu, v předchozích letech velmi úspěšnému s modely postavenými na minimálních výkupních cenách. Německý model chtěl podpořit malé hráče v aukcích zavedením institutu „občanské“ elektrárny, která má delší lhůty pro výstavbu po ukončení aukce.
Tento princip však využily velké firmy, které přišly na to, jak administrativně splnit podmínky pro „občanské“ elektrárny, a aukce zcela ovládly. V letní aukci pro větrné elektrárny neuspěl ani jeden družstevní projekt, které přitom mají v Německu dobrou tradici. Pravidla aukcí se budou v Německu měnit, ale skutečnost, že první pokus nevyšel podle představ, ukazuje na složitost problému.
Ve Francii zvolili postup, který se od německého liší v jednom významném bodě. Pro větrné parky do velikosti šesti turbín o výkonu tří megawattů, tedy pro kategorii, do níž spadají prakticky všechny obecní projekty, zavedli výjimku z aukcí. V součtu až 15 tisíc megawattů nových větrných elektráren (mnohem více, než činí nejoptimističtější odhad českého potenciálu) splňujících uvedenou podmínku bude mít nadále nárok na dosavadní způsob podpory (bonus připočítávaný k tržní ceně). Pravidla EU tuto výjimku připouštějí a Evropská komise ji Francii schválila.
Z pohledu menších investorů, jako jsou obce, by jistě bylo lepší, aby české ministerstvo šlo francouzskou cestou. Podle stávajících pravidel mohou členské státy vytvářet podpůrné mechanismy pro obnovitelné zdroje s výjimkami z aukcí do roku 2020. Ale uplatňovat je mohou, podobně jako Francouzi, i po tomto datu.
Chceme-li podpořit decentralizaci, komunální energetiku, malé firmy a zaměstnanost na venkově a naopak tlumit velké štiky v rybníce, pak by výjimka z aukcí po francouzském vzoru v české verzi podpory neměla chybět.
Autor je energetickým expertem Hnutí Duha.
