Komentář Martina Čabana: Babiš musí mít z čeho vybírat

Radek Vondráček (ANO)

Radek Vondráček (ANO) Zdroj: profimedia

Jan Farský (STAN)
Vojtěch Filip (KSČM)
Tomio Okamura (SPD)
Ivan Bartoš (Piráti)
Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL)
8
Fotogalerie

Piráti oznámili, že znovu zváží podporu Radka Vondráčka z hnutí ANO do čela sněmovny. Jeho podporou by se totiž zařadili po bok okamurovců a komunistů, což odporuje jejich povolební strategii. Šéf lidovců Pavel Bělobrádek vystoupil v televizi a uvedl, že povolební situaci nevnímá jako bezvýchodnou a bylo by možné ji odblokovat. V podobném duchu se na Facebooku vyjádřil i volební lídr Starostů Jan Farský – podle něj by bez Babiše v čele mohla pokračovat dosavadní vládní koalice.

Dá se tomu smát, zvláště Pirátům, kteří by se případným odporem proti Vondráčkovi zařadili například po bok TOP 09, což odporuje jejich povolební strategii. Ale zdá se, že se ledy začínají hýbat. Což by bylo jen dobře. Povolební zákopy jsou vyhloubené, obsazené pozice celkem jasné. V pořádku. Přichází proto čas jasněji říci, co by se mělo dít dál.

Jediný, kdo dnes projevuje alespoň nějakou ochotu jednat s vítězem voleb o dalším dění, jsou komunisté a SPD. Babiš s nimi vládnout prý nechce, oni nechtějí jeho vládu přímo podpořit, a tak se šéf ANO lopotí se sháněním ministrů do vlády, která má jen mizivé šance na důvěru.

To je vhodný čas, aby demokratické strany přišly s vlastní alespoň trochu reálnou představou povolebního vývoje, o níž by bylo možné jednat. To může obnášet tvrdé podmínky nějaké formy tolerance menšinové vlády nebo ještě tvrdší podmínky vstupu (nejlépe více stran) do vládní koalice.

Klidně může přijít požadavek na jiného premiéra než Babiše, na obsazení některých ministerstev v čele s vnitrem, nebo, bude-li klást požadavky silnější blok stran, na premiéra z jiné strany, než je ANO.

Podmínky musejí být formulovány tak, aby se strany nestavěly do role fíkových listů, které budou krýt privatizaci moci do Babišových rukou.

A zároveň tak, aby z nich pořád bylo patrné, že ANO vyhrálo volby. Není to lehké a bude to vyžadovat spolupráci alespoň části demokratických sil. Ale je na to celkem dost času. A je to nutné.

Babiše je totiž především zapotřebí postavit před volbu – buď se, zřejmě celkem lacino, domluví s extremisty, anebo překousne větší kontrolu a menší vládní pohodlí výměnou za nějakou formu podpory demokratických stran. Výběr bude samozřejmě na něm.

Ale až jej učiní, bude jej muset také obhájit a vysvětlit. A pokud se rozhodne pro extremisty, bude proti němu stát opozice, jež bude mít alespoň elementární společný postoj. To není málo a je to rozhodně víc, než mají demokratické strany v rukách teď.

Pokud před sebou Babiš takovou volbu mít nebude a demokratické strany zůstanou jako jeden muž zalezlé ve svých zákopech bez ochoty o čemkoli vyjednávat, pak šéf ANO pohodlně prodá nejen svým voličům nějakou spolupráci s SPD a KSČM jako jediné možné řešení.

A jestli voliči zbylých stran nějak nadšeně ocení absolutní negativismus beze snahy o jakoukoli dohodu, je velká otázka.