Brzdíme. Ministerstvo financí v čerstvé predikci snížilo odhad růstu české ekonomiky o nezanedbatelné tři desetiny procentního bodu. Dnes čeká, že v roce 2020 Česko poporoste jen o dvě procenta. Globální nejistota, brexit, obchodní války, zpomalování Německa... známe to už zpaměti.
Ministerští experti jsou celkem pesimističtí ve srovnání například s těmi v ČNB. Ti v příštím roce věští růst o 2,4 procenta. Jejich minulá predikce ale mluvila o 2,9 pro centa, takže revize odhadu směrem dolů je u centrálních bankéřů ještě ostřejší.
Zkrátka a dobře zpomalení se nevyhneme. Jak moc to při něm cukne, nezáleží tak úplně na nás. Dá se ovšem odhadovat, jak na to bude vláda reagovat. Zvýšením daní. Za cenu nabourání jednacího řádu sněmovny se vládě zřejmě podaří do konce roku protlačit do sbírky zákonů první daňový balíček ministryně Schillerové. Jenže s těmito vyššími příjmy už státní rozpočet na příští rok počítá. A jestli české hospodářství zakolísá výrazněji, budou se muset velmi rychle hledat příjmy další.
Vláda, která se od začátku dušovala, že nebude zvyšovat daňovou zátěž, v podstatě nic jiného nedělá. V jednom rozhovoru Schillerová ujišťuje, že po tomto zvýšení daní už určitě žádné další nepřijde. V jiných rozhovorech ovšem slibuje daňový balíček i pro rok 2021. Jeho těžištěm má být rušení daňových výjimek. Což, kdyby někdo nevěděl, neznamená v principu nic jiného než zvýšení daní.
A aby toho nezvyšování daní nebylo málo, čeká nás příští rok debata o nové dani pro technologické firmy. Přičíst k tomu můžeme neutuchající odhodlání ČSSD udržovat při životě myšlenku sektorové daně pro banky. A také slova ministryně práce Jany Maláčové, že má-li vláda levicové výdaje, nemůže mít pravicové příjmy. Pro vysvětlení – pravicovými příjmy myslí Maláčová ty dnešní, které plynou z nejvyšší složené daňové kvóty v historii a jednoho z nejvyšších zdanění práce v Evropě.
Výroky Jany Maláčové bývají často terčem posměchu jak koaličních partnerů, tak i některých komentátorů. To je ovšem krátkozraké. Skoro všechno, co si Maláčová usmyslela, prosadila: vyšší důchody, vyšší rodičovský příspěvek, vyšší platy, dávky, zvýšení minimální mzdy. Desítky a desítky miliard „levicových výdajů“ hnutí ANO Maláčové odkývalo, protože se to dobře prodávalo voličům. Volání po „levicových příjmech“ v takovém případě zdaleka nepostrádá ekonomickou logiku. Je strašidelné, ale ne nesmyslné. A hnutí ANO se s ním bude muset vyrovnat, což patrně znamená jej alespoň do jisté míry vyslyšet, jinak prostě účty nebudou vycházet. Sliby o nezvyšování daní se obracejí v prach.
