Komentář Martina Kuby: Resuscitovat. Rychle. Teď | E15.cz

Komentář Martina Kuby: Resuscitovat. Rychle. Teď

Martin Kuba

Při nástupu pandemie jsme hráli o čas. Bylo nutné zbrzdit náběh, aby nedošlo k přetížení zdravotního systému. Opatření se musela udělat včas, protože pak už by epidemie nešla zastavit a počty zemřelých by rychle rostly. Podařilo se.

Přineslo to ale zásadní dopady do ekonomiky a tu je nutné obnovit. A rychlost je stejně důležitá. Pokud se totiž rozběhnou některé procesy, stejně jako v šíření epidemie už nepůjdou zvrátit. V ekonomice se zastavil oběh peněz a ty přestaly plnit funkci oběživa. Je to, jako by se v těle zastavil oběh krve. Musí začít proudit. Rychle.

Zabrzdit a zas se rozjet

Šlápnout na brzdu je vždy mnohem snažší. Stačilo, aby vláda poslouchala epidemiology a vyhlásila opatření. A protože se naprostá většina národa chovala skvěle a odpovědně, zvládli jsme to. Ne vláda. My všichni.

Teď je ale třeba ekonomiku rozběhnout. To už chce mnohem víc dovedností. Chce to rychlá, správná a chytrá rozhodnutí a fungující státní instituce. Každodenní monitorování reálných dopadů všech kroků. Chce to komunikaci vlády s opozicí a zástupci byznysu a hledání kompromisů. Nastavují se totiž opatření, která všichni poneseme ještě dlouho. Je důležité, aby všichni věděli, co se bude dít, a věřili, že v tom nezůstanou sami.

Bohužel zatím ministři na tiskovkách jen kadencí samopalu sypou, jaká všechna opatření přijali. Mluví o stovkách miliard, které už napumpovali do ekonomiky. Ministryně Schillerová přešla už teď na tisíc miliard. Podle ní stála opatření už tisíc dvě stě miliard, tedy 1,2 bilionu. Jako by by to byly nějaké vládní peníze, ona je osobně s premiérem našla v šuplíku a lidem, firmám a podnikatelům je poslali. Tak to ale není. Jednak jsou to peníze nás všech a všichni budeme muset v budoucnu tato opatření zaplatit. A navíc je to celé trochu jinak.

Jak to vlastně je

Ministři a premiér sice mluví o stovkách miliard, lidem, podnikatelům a několika málo firmám zatím reálně ze všech opatření přiteklo zhruba 30 miliard korun. Záměrně totiž motají dohromady peníze, které opravdu stát lidem nebo podnikatelům pošle či odpustí na nějakých platbách, s těmi, které jim budou v budoucnu muset půjčit komerční banky. Právě jejich úvěry by měly v podpoře ekonomiky tvořit více než 950 miliard. Pak se té tisícovky miliard ministryně dopočítá hned. To ale nejsou státní peníze.

Stát zatím pouze schválil, že na tyto úvěry poskytne záruky ve výši 150 miliard. Navíc to ještě neznamená, že stát ty peníze utratil a utratí. Pokud postižení podnikatelé úvěr od svých komerčních bank dostanou, což zatím bohužel nikdo neví, a podaří se jim ho splatit, stát nebude platit nic. Je to, jako byste ručili svému známému za úvěr. Pokud ho splatí, taky vás to nic nestojí. Problém bude spíš s tím, aby postižení podnikatelé opravdu úvěry dostali. Komerční banky budou muset posuzovat firmy podle kondice, ale i podle vyhlídek na jejich výdělky. To bude u řady restaurací, obchodů, hotelů a dalších velký problém.

Peníze prostě budou teprve v budoucnu půjčovat banky, a kolik se jich nakonec dostane k firmám, je ve hvězdách. Byť je poskytnutí záruk dobrý krok, tak teď říkat, že už opatření stála tisíc dvě stě miliard, je úplný nesmysl.

Hotovost je král

Firmy se bohužel zatím k úvěrům COVID I a II dostávají hodně složitě. K dnešku je vyplaceno zhruba 10 miliard korun. Mnohem lepší řešení by bylo, kdyby vláda už 25. března odložila firmám platbu DPH a odvodů sociálního a zdravotního pojištění za zaměstnance. A totéž měla udělat o měsíc později. Nemusela platbu odpouštět, stačilo ji odložit.

Bez jediného formuláře a úředníka mohla nechat u firem desítky miliard korun. Měsíční objem vybrané DPH činí podle veřejně dostupných údajů zhruba 60 miliard. Další desítky miliard činí odvody sociálního pojištění za firmy. To mohla vláda podnikatelům ponechat. Mohlo to okamžitě pomoci rozhýbat ekonomiku a obnovit v ní tok peněz. Až po vyhodnocení dopadů se mohla dál rozhodovat a peníze vybrat později. Hotovost je totiž to, co teď firmy extrémně potřebují a co rozhoduje o přežití.

PR versus jednoduchost

To, že teď jsou nutná jednoduchá řešení a funkční instituce víc než PR ministrů, je vidět na nastavení podpor OSVČ. Kompenzační bonus, takzvaná pětadvacítka, funguje. Poté, co ministryně představila svůj návrh, ve kterém by podnikatel musel prokazovat meziroční pokles obratu a podání by se muselo dávat jen datovou schránkou, narazila na velkou kritiku.

Naštěstí přibrzdila a konzultovala s lidmi z praxe. Prosadilo se, aby podpora byla vyplácena plošně a žádost se dala poslat e-mailem. Dnes je to téměř jediný program, který funguje rychle a efektivně. I díky Finanční správě, která je na to personálně vybavena a zvládá rychle zpracovat žádosti. Těch chodí 60 procent e-mailem.

Vláda také odpustila OSVČ do srpna platbu sociálních a zdravotních odvodů, což je pět tisíc korun měsíčně. To rozhodnutí je správné, jen to pan ministr Havlíček na tiskovkách vždy počítá tak, jako by vláda posílala OSVČ tisíců třicet. Zapomíná, že odvody se platí až z peněz, které člověk vydělá. Když OSVČ nemůže vydělávat, tak je fyzicky nemá.

Představa, že mají tito lidé od vlády ne 25 tisíc, ale třicet, je zcestná. Ať si pan ministr zkusí za odpuštěné odvody zaplatit nájem nebo dojít něco nakoupit do krámu. Pak pochopí, že se to do měsíčního rozpočtu ve chvíli, kdy podnikatel nemá příjmy z podnikání, nedá počítat.

Na formuláře není čas

Větší problém je ale vyplácení ošetřovného pro OSVČ. Ujali se ho totiž na MPO. Jenže tento úřad na to naprosto není personálně vybaven a selhává. Zpracování žádostí je zoufale pomalé. To, že po podnikatelích chtějí písemné potvrzení o zavření školy, když je zavřela vláda, nebo požadují potvrzení o tom, že máte dítě, když stát vede evidenci obyvatel, mě vede k zamyšlení, jestli všechny ty konference a řeči o digitálním státu nejsou tak trochu fake.

Ukazuje se, že nastartovat ekonomiku je složitější než ji zastavit. Ministři sice mohou na tiskovkách házet stovkami miliard, ale počítají se jen ty, které mají firmy a lidé na účtech. Bez nich hospodářství rychle nenastartujeme. Stejně jako je organismus závislý na oběhu krve, musejí v ekonomice obíhat peníze.

Jako lékař jsem na záchrance a na ARO mockrát zažil, když u pacienta došlo k zástavě oběhu. Musí se obnovit. Rychle. Resuscituje se. Tabulky, formuláře, zprávy – na to vše je čas potom. Základ je obnovit oběh. A jestli ztratíte čas, pak už všechny tabulky a formuláře mohou být k ničemu.

 

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!