Ačkoliv vláda v demisi hýří nejrůznějšími nápady, největší pozornost médií si v souvislosti s vyjednáváním s euroskeptickými stranami vysloužil „nápad“ vystoupit z EU. Únik zpod bruselské knuty je sice idée fixe hlavně SPD, nicméně k odchodu vyzývá i část ODS a k odpůrcům unie se (patrně ve snaze získat body alespoň hrou na euroskeptickou strunu) přidalo i několik jednotlivců z krizí zmítané ČSSD.
Zatímco Klaus mladší alespoň přiznává, že bychom zchudli o třetinu, dle absolventa chemické průmyslovky stojícího v čele SPD bude poté, co „odejdeme po anglicku (…) všechno fungovat dál, akorát bez diktátu Bruselu. Bude to všechno fungovat dál stejným způsobem. Nemusíme nic počítat“. Dle SPD se prostě přidáme k Evropskému sdružení volného obchodu a pojedeme dál jakoby nic. Což je uvažování tříletého dítěte, které by chtělo bonbón mít i sníst.
Z vystoupení mnoha členů SPD je již drahnou dobu jasné, že s kádry to u nich není nejlepší, přístup k Czexitu však ukazuje odbornou prázdnotu v plné nahotě. Už to, že strana chce „odejít po anglicku“, je neslučitelné s přidáním se k ESVO.
Odchod Spojeného království byl totiž motivován právě snahou nebýt vázán pravidly EU (volný pohyb lidí, produktová regulace, příspěvky do rozpočtu atd.), což ale vylučuje, aby byl nahrazen jeho přistoupením k ESVO. Toto obchodní sdružení naopak konformitu s drtivou většinou pravidel EU včetně volného pohybu lidí po svých členech vyžaduje.
Nenalhávejme si, skutečný „odchod po anglicku“ by v českém případě znamenal obchodování podle pravidel Světové obchodní organizace – s Českem by se totiž nikdo z EU o ničem nebavil.
Ostatně i Británie tahá v jednáních o odchodu za kratší konec: zveřejněný návrh dohody o vystoupení Británie z EU naplno ukázal, že jakýkoli odchod z EU se bude odehrávat hlavně v režii EU. Británie totiž jen za příslib přechodného období (aby se vyhnula exitu v březnu 2019) ustoupila EU ve všem kromě několika nepodstatných oblastí (že si může dojednat vlastní dohody o obchodu i během členství v EU, že se o hranici Severního Irska a Irska bude jednat později).
Když EU jedná s Británií tvrdě, jak by asi jednala se zemí, která tvoří celá dvě procenta populace EU a ještě méně jejího HDP, která nemá z hlediska spolupráce v rámci bezpečnosti pro EU žádný význam a která během svého členství neudělala o mnoho víc, než že natáhla ruku pro stovky miliard evropských dotací?
Zatímco vývoz z Česka do EU tvoří 85 procent našeho exportu, v Británii to není ani 50 procent. Zcela otevřeně: nevyjednali bychom ani padesátinu toho, co Británie. A ta za skoro dva roky nevyjednala moc. Za to bychom však určitě získali výrazně slabší korunu (ostrovně izolovaná a globálně důležitější libra oslabila o 20 procent…), výrazně vyšší inflaci a masivní úprk zahraničích investic.
Autor je hlavním analytikem společnosti Conseq Investment Management
