Od vstupu Česka do Evropské unie v roce 2004 vždy platilo, že tuzemské příjmy z unijního rozpočtu převyšovaly odvody. Průměrně si Česko každoročně polepšilo o padesát miliard korun. To se má brzy změnit. Už v příštích několika letech mají výdaje z tuzemských do unijních rozpočtů převážit, varují ekonomové. Ministr financí Andrej Babiš v pondělí připustil, že Česko navýší výdaje do společného rozpočtu po odchodu Velké Británie z Evropské unie.
Tempo, kterým se postupně stanou z Čechů čistí plátci, zásadně ovlivní podoba dlouhodobého, pravděpodobně znovu sedmiletého rozpočtu Unie od roku 2021. Zásadní debata o nastavení finančního rámce čeká Brusel ve druhé polovině února.
„Počítáme s tím, že se v příštím rozpočtovém období staneme čistými plátci. Stane se tak zřejmě až v roce 2024 nebo 2025. Záleží na konečné podobě rozpočtu,“ říká ekonom Komerční banky Marek Dřímal. „Důvodem je především sbližování naší ekonomické úrovně a průměru EU, tedy bohatnutí Česka,“ doplňuje Dřímal. Profitování z členství na jednotném trhu však podle něj tyto výdaje jednoznačně předčí.
Na proměnu v čisté plátce upozorňuje i David Marek, hlavní ekonom společnosti Deloitte. „Naši politici musí s touto změnou výhledově počítat. Klíčové fondy, ze kterých čerpáme, jsou navázány na ekonomickou vyspělost regionů. Pokud budou pokračovat v ekonomickém růstu, postupně bude vypadávat jeden kraj za druhým, nebudou moci čerpat. Můžeme být příliš bohatí na to, abychom se kvalifikovali na čerpání z eurofondů,“ vysvětluje David.
Jednou z klíčových otázek nadcházející debaty o dlouhodobém rozpočtu Unie bude nahrazení tučného 325miliardového britského příspěvku, který utne brexit. Nejpravděpodobněji se jeví zvýšení členských příspěvků o desetinu hrubého národního důchodu EU, které by zároveň urychlilo přesun Česka do pozice čistého plátce.
„Hrubým odhadem by to mohlo znamenat nárůst odvodů o vyšší jednotky miliard korun ročně,“ tvrdí Dřímal s tím, že větší problém budou mít bohaté západní země. Zvýšení příspěvků však nepředstavuje největší riziko, míní ekonom Jan Skopeček.
„Největší obavu mám z toho, aby nezvítězila myšlenka zavést celoevropské daně, které by díru za britské příspěvky zacelily. Je to krok v salámové metodě ve snaze dospět k evropskému superstátu. Je zřejmé, že jak Česko dohání zakladatelské státy EU, tak se postupně bude stávat tím, kdo do rozpočtu více platí, než získává. Nijak se na to nepřipravujeme, až vyschnou evropské peníze, veřejným rozpočtům vznikne obrovský problém,“ varuje Skopeček.
"Objem peněz, který z EU dostaneme, ale není nejdůležitější. Jde o způsob využití těchto peněz," doplňuje závěrem.
