Komentář Michala Stupavského: Kvantitativní uvolňování skončilo. Vrátí se? | E15.cz

Komentář Michala Stupavského: Kvantitativní uvolňování skončilo. Vrátí se?

Komentář Michala Stupavského: Kvantitativní uvolňování skončilo. Vrátí se?
Ilustrační foto
• 
ZDROJ: Profimedia

Michal Stupavský

Z eurozóny přišla minulý pátek 14. prosince dost nepříznivá zpráva. Nejvýznamnější makroekonomický indikátor nálady – kompozitní index nákupních manažerů PMI – zaznamenal v prosinci navzdory očekávání investorů silný pokles z 52,7 na 51,3 bodu.

Růst HDP eurozóny zpomalil již ve třetím čtvrtletí, když dosáhl mezikvartální úrovně 0,2 procenta. Toto zpomalení hospodářské dynamiky bylo do značné míry způsobeno jednorázovými vlivy, konkrétně výrobními problémy v automobilovém sektoru kvůli novým emisním normám, a to zejména v Německu. Investoři se domnívali, že v aktuálním čtvrtém čtvrtletí dojde k opětovnému zrychlení dynamiky HDP. Bohužel to tak právě podle PMI vůbec nevypadá. Index se sice stále nachází nad 50bodovou hranicí, která alespoň teoreticky odděluje ekonomickou expanzi od kontrakce, jsme již ovšem k této hranici velmi blízko. Přitom letos v lednu dosáhl index maxima na úrovni 58,8 bodu. Právě v tom okamžiku dosáhla ekonomika eurozóny i celá světová ekonomika v rámci aktuálního hospodářského cyklu vrcholu. Od té doby již tempo ekonomického růstu mírně zpomaluje.

Prosincový pokles indexu PMI byl způsoben především tím, že subindex nových průmyslových objednávek rostl pouze zanedbatelně a exportní objednávky dokonce vykázaly nejsilnější kontrakci od začátku publikování indexu. Ukazuje se, že se eurozóna musí potýkat s negativními tendencemi vnější i vnitřní povahy.

Bankovní rada ČNB nechala úrokové sazby beze změny

Z vnějšího pohledu se jedná o pokračující mírné zpomalování růstu celé světové ekonomiky a zvýšenou nejistotu kvůli obchodní válce mezi USA a Čínou, jakkoli nyní probíhá 90denní „usmiřovací“ období, kdy by obchodní třenice v mezinárodním obchodě dále eskalovat neměly.

Z vnitřního pohledu se jedná o zvýšenou nejistotu způsobenou jednáním o brexitu, občanskými nepokoji ve Francii a stále doutnající problém s italskou státní zadluženosti. Je velice pravděpodobné, že k akceleraci růstu HDP v aktuálním čtvrtletí oproti původním očekáváním nakonec vůbec nedojde. Nakonec budeme možná rádi, když se udrží tempo růstu alespoň na úrovni 0,2 procenta z minulého kvartálu.

Rozhodnutí Fedu stáhlo evropské akcie na úroveň roku 2016

Shodou okolností den před zveřejněním PMI Evropská centrální banka potvrdila ukončení programu nákupu dluhopisů na konci letošního roku. Tím dojde k částečné normalizaci monetární politiky. Bude ovšem normalizace pokračovat i růstem úrokových sazeb? ECB investorům již dlouho naznačuje, že úrokové sazby bude držet na nulové, respektive mírně záporné úrovni minimálně do léta příštího roku. Ekonomové se přitom domnívají, že někdy ve čtvrtém čtvrtletí příštího roku by mohlo dojít k prvnímu zvýšení sazeb.

Ve světle aktuálně dosti slabé makroekonomické dynamiky eurozóny se nicméně zdá jako dost pravděpodobné, že tempo růstu HDP bude spíše dále mírně zpomalovat stejně jako dynamika inflace. Nakonec se proto může stát, že v nejbližším roce či dvou ECB nejen nezačne zvedat sazby, ale naopak se vrátí k programu kvantitativního uvolňování. Konec konců prezident ECB Mario Draghi na tiskové konferenci zdůraznil, že program nákupu dluhopisů nyní zůstává permanentním nástrojem v měnověpolitickém arzenálu frankfurtských bankéřů. 

Autor je investičním stratégem společnosti Conseq Investment Management

Na kom máme šetřit? Prostor pro škrtání nevidím, říká ministryně práce Jana Maláčová
 

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!