Zvolení pětačtyřicátého prezidenta Spojených států může zásadně zamávat tržním prostředím, na které jsme dosud zvyklí.
Dlouhé úrokové sazby po vítězství Donalda Trumpa výrazně vyskočily. Sazba desetiletého amerického dluhopisu dosáhla psychologické mety dvou procent a nahoru se sunou i sazby eurové a korunové. Je tu nový trend rostoucích úrokových sazeb? Pokud ano, zvedne to i sazby u nás včetně hypoték a také ochotu ČNB nechat kurz koruny najít si vlastní směr.
Úrokové sazby byly dosud velmi nízko i přesto, že ekonomiky rostou a trh práce se zlepšuje natolik, že zrychluje i růst mezd. Inflace ve světě pomaličku oživuje a oživují i inflační očekávání, částečně díky tomu, že ceny komodit už nepadají, jak padaly do letošního jara. Centrální banky na růst sazeb netlačí. Americký Fed letos zvýšení již několikrát odložil a ECB uvažuje, jak moc prodloužit měnovou stimulaci nákupů dluhopisů.
Do takového prostředí přichází nový americký prezident, který má v programu daňové škrty, vyšší výdaje na infrastrukturu a nápady omezit mezinárodní obchod. Taková kombinace je dosti inflační, i když teprve čas ukáže, kolik ze svého programu Donald Trump uskuteční.
Zaprvé daňové škrty a současně vlna infrastrukturních výdajů, to je inflační kombinace. I když je hlavním cílem stimulace nabídky ke zrychlení růstu ekonomiky, daňové škrty a vyšší výdaje znamenají současně i rozpočtovou expanzi a nárůst dluhu. Přichází-li to v době, kdy ekonomika již několik let roste a nezaměstnanost je nízká, projeví se to v inflaci a v úrocích.
Zadruhé Trumpovy nápady na omezení mezinárodního obchodu nejsou ve světě osamocené a mohou celkem výrazně urychlit globální příklon k protekcionismu. Protekcionismus je rovněž inflační, i když zpomaluje dlouhodobý hospodářský růst. Nejde jenom o zcela přímý vliv, kdy se clo na dováženou televizi projeví v růstu její ceny v obchodě. Je to hlavně omezení možností nahrazovat zboží levnějším z destinací s výrazně nižší cenou práce. Globalizace v posledních desetiletích vedla k poklesu inflačních tlaků v ekonomikách. Příklon k protekcionismu má zásadní vliv na inflační prostředí.
Expanzivní rozpočtová politika a protekcionismus mají větší potenciál popohnat sazby nahoru než to, jaký má nový americký prezident názor na měnovou politiku Fedu či koho do orgánů centrální banky jmenuje. I když ani tento vliv nejde zcela vyloučit.
V posledních letech jsme si zvykli, že úrokové sazby znají jediný směr, a to dolů, zatímco jakékoli výkyvy nahoru jsou jenom neškodnými vlnkami. Nové politické přístupy Donalda Trumpa mají potenciál s těmito pořádky řádně zamíchat. Ignorovat zásadní změnu tržního prostředí se může pořádně nevyplatit.
Autor je stratégem finančních trhů v České spořitelně
