Komentář Moniky Junicke: Zvýšení porodnosti důchody nezachrání

penze, ilustrační foto

penze, ilustrační foto Zdroj: Profimedia

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD)
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD)
Ilustrační foto
4
Fotogalerie

O budoucnosti českého důchodového systému se diskutuje léta. Projekce demografického vývoje od českých statistiků už dlouho ukazují, že během nadcházejících let se penzijní systém, jak je dnes nastavený, stane pro výdajovou stranu veřejných financí zásadní zátěží.

Instituce, které se projekcemi vývoje důchodového systému zabývají – ať už ministerstvo práce a sociálních věcí, ministerstvo financí či Národní rozpočtová rada – jsou v tomto ohledu až na drobné rozdíly zajedno. Stárnutí populace, které s sebou nese prodlužování věku dožití, povede v kombinaci s odchodem silných ročníků do důchodu a naopak nástupem slabších ročníků do pracovního procesu v horizontu příštích 40 let k výraznému prohloubení deficitu vládních institucí až na pět procent HDP. Veřejný dluh se za tu dobu vyšplhá vysoko nad 100 procent HDP.

Často se ozývají hlasy, že by tento trend mohla pomoci zvrátit populační či prorodinná politika. Což o to, mladé rodiny s dětmi by beze sporu potěšila, kýžené ovoce do důchodového systému ale přinese jen stěží.

V současnosti na jednoho důchodce připadají tři ekonomicky aktivní lidé. Pokud vše zůstane jako v současnosti, za 40 let už to bude pouze 1,6 pracujícího na jednoho důchodce. V porodnosti přitom už nyní patříme v Evropě k nadprůměru, jakkoli se samotná čísla zdají být nízká a vzdálená od míry nutné k udržení reprodukce. Už proto je velice nepravděpodobné, že by v budoucnu došlo k nějakému skokovému nárůstu počtu narozených dětí.

Jenomže i kdyby v nejbližších letech přece jenom nastal vysoce nepravděpodobný babyboom podobný sedmdesátým létům minulého století, samotnou situaci za 40 let by to vylepšilo jen velmi málo. Podle modelu by v takovém případě na jednoho důchodce kolem roku 2060 připadlo 1,8 ekonomicky aktivního člověka. To je stále mnohem méně než v současnosti.

Je proto zřejmé, že samotná populační politika, ať už by byla sebeúspěšnější, na zajištění dlouhodobé udržitelnosti důchodového systému rozhodně stačit nebude. Funkční opatření je třeba hledat jinde.

Autorka je analytičkou Národní rozpočtové rady