Komentář Petra Peška: Euroboj se lží

Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová

Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová Zdroj: Reuters

Koronavirová krize ukázala, že některá očekávání vkládaná do evropského projektu jsou přehnaná.

To se týkalo hlavně koordinování prvních reakcí na pandemii. Což je i logické, ve chvíli ohrožení se členské státy zařizovaly po svém.

Když se bruselské instituce otřepaly, pokusily se opět dostat do sedla. Jednou z cest je finanční záchranný balík, který v sobě podle kritiků skrývá několik trojských koňů – od zelených nápadů přes integrační tendence po dluhovou unii. Další frontu nyní otvírají orgány EU na poli informací, respektive dezinformací.

Záminkou se stala právě pandemie. Nyní proto EU „stupňuje boj proti dezinformacím o koronaviru“, jak nedávno uvedla v tiskové zprávě. Či s nimi chce rovnou „tvrdě bojovat“, jak to v úterních zprávách zdramatizovala Česká televize. Z příspěvku jsme se také od české eurokomisařky Věry Jourové dozvěděli, že totiž „na pravdě opravdu záleží“ a že „fakta patří všem“.

To vše je navíc propojené s odkazem Václava Havla, jehož citáty v Bruselu rozvěsilo tamní České centrum. Můžeme se jen dohadovat, co by si o nynějším „boji s dezinformacemi“ Václav Havel myslel…

Současné tažení vychází z dva roky starého Evropského kodexu zásad boje proti šíření dezinformací. Jedním z cílů bylo přimět sociální sítě jako Facebook a Twitter, aby filtrovaly příspěvky a podílely se na odstraňování cíleně šířených lží. Ne, že by se tam neobjevovaly, a dost možná jsou někdy zahraničního původu, přesto vše svádět jen na Rusko či Čínu by bylo zjednodušující.

Výsledkem je ale často i jednoznačná cenzura. A je podružné, zda se tak děje taktéž cíleně, zlomyslností názorových odpůrců či „jen“ špatným nastavením robotických kontrolorů.

Pokud tedy evropské instituce chtějí tento boj „stupňovat“ v souvislosti s koronavirem, mělo by to být důvodem ke zpozornění. Stačí se podívat do výše zmíněných závěrů Evropské komise. Když pomineme budovatelský slovník hovořící o „cestě vpřed“, je zde cítit jasný nátlak na internetové platformy. Mají podávat měsíční hlášení či posílit spolupráci s „ověřovači údajů“ („fact-checkers“).

EU chce zase víc podporovat nezávislá média – kdo ale určí, která to jsou? Jako doporučený zdroj informací se uvádí Světová zdravotnická organizace (WHO), stačí ale připomenout její zmatečná vyjádření ohledně nošení roušek…

Úplně by možná stačilo, kdyby orgány EU zveřejňovaly informace, které si přirozenou cestou získají důvěru. Žádnou povinnost „chránit občany upozorňováním na nepravdivé informace“, jak to formuloval unijní koordinátor zahraniční a bezpečnostní politiky Josep Borrell, si přisvojovat nemusejí.

To už pak začíná zavánět George Orwellem či rovnou „bojem za mír“.