Komentář Petra Peška: Limity pobouření | E15.cz

Komentář Petra Peška: Limity pobouření

Petr Pešek

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn

Situace kolem Heleny Válkové by měla být natolik průzračná, že by debata o jejím působení neměla ani začít. Je sice pozitivní, že nápad s instalací Válkové do funkce ombudsmanky už není ve hře, podobně jasné by to mělo být i s její funkcí zmocněnkyně pro lidská práva. Nejen, že by tam už neměla co dělat, ale vůbec tam neměla být jmenována.

Její společný článek se zločinným komunistickým prokurátorem Urválkem je jen poslední kapkou. Zavrženíhodné je i téma, kterým se zabývala – tzv. ochranný dohled, pomocí nějž byli šikanováni mnozí disidenti. Diskvalifikována pro tyto funkce by ale měla být už jen pro své členství v KSČ.

Po zveřejnění informací o spolupráci tandemu Urválek-Válková serverem Info.cz pozvolna dozrávalo pohoršení i u těch vládních a hradních politiků, kterým její nominace na ombudsmanku buď nevadila, nebo ji dokonce podporovali.

Prezidentu Zemanovi se nakonec trnem oku stala její spolupráce s Urválkem, nikoliv už tak obsah jejich práce či dokonce někdejší členství Válkové v KSČ.

Premiér Babiš někdejšího soudruha prokurátora hezky ostře označil za „komunistického esesáka“ a „zrůdu“, zbylé šrámy na pověstí Heleny Válkové už však nerozmazával. Ostatně stranická příslušnost je nespojuje jen nyní, bylo tomu i za komunismu.

Ještě mlhavější je to s řešením jejího vládního angažmá. Ministru kultury Lubomíru Zaorálkovi (ČSSD) vadí hlavně to, jak se hájila, a chce s kolegy vše ještě probrat. Jeho stranický šéf Jan Hamáček by uvítal konec Válkové, ČSSD jakožto menší koaliční partner na její odvolání ale „nemá sílu“.

Když se ovšem sociálním demokratům nelíbila možnost zvolení ultrakonzervativce Michala Semína do Rady ČTK (nominovaného SPD, ale ve vzduchu byly i hlasy přinejmenším části klubu ANO), hrozili přitom odchodem z vlády.

Ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) k jejímu odchodu z funkce zmocněnkyně pro lidská práva „nevidí úplně důvod“ a spoléhá na její vlastní rozhodnutí.

Tolerance ke členství v KSČ prošla v polistopadové politice různým vývojem. Už se stalo normou, že rudá knížka nediskvalifikuje ani od získání vládních postů, funkce premiéra či prezidenta.

Pozice jako ombudsman či zmocněnec pro lidská práva jsou sice v hierarchii níž, ale přesto by se na ně mělo nahlížet specificky včetně těchto nároků.

Nikdo tu přeci nechce za členství v KSČ nikoho zavírat či perzekvovat, tady jde o něco jiného. Současná garnitura ale laťku u toho, co je a co už není přípustné, opět o něco snížila.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video