Letní legislativní třeštění přineslo kromě jiného dva návrhy na změnu ústavy. Kromě zrušení přímé volby prezidenta, protože se některým nelíbí počínání Miloše Zemana, přišel návrh na posílení nezávislosti státního zastupitelství jeho povýšením na úroveň justice a vyčleněním do zvláštního článku v ústavě. Je to návrh nebezpečný, který otevírá dveře netušeným potížím. Přirovnat ho lze k jezinkám škemrajícím o dva prstíčky.
„Stand your ground“ – nikdy neustupuj – je právní princip, který dává obránci právo bránit se před útokem jakýmikoli dostupnými prostředky. Útok je domnělý a má jím být snaha odvolat nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, kterou ovšem nikdo neplánuje. Možná kromě Zemana samotného, neboť o svém konci ve funkci v náznacích mluvil opakovaně. Prostředkem obrany pak má být atmosféra demonstrací (proti vládě Andreje Babiše, aby bylo jasno), které ovšem mají podobu demonstrací za nezávislost justice, pod niž státní zastupitelství nespadá. Absurdní? Jistě.
Návrh, jenž nedávno představil Pavel Zeman spolu se senátorem Miroslavem Antlem, mimochodem bývalým prokurátorem a státním zástupcem, snad překvapil veřejnost, nikoli insidery. Není nový, poprvé se o možnosti otevřít ústavu a dát veřejné žalobě speciální odstavec, vážněji mluvilo před pěti lety. I tehdy to byl nápad, s nímž přišlo a za nějž lobbovalo nejvyšší státní zastupitelství. Politici tehdy odolali.
V různých fázích legislativního procesu se potulovalo a stále potuluje několik návrhů zákona o státním zastupitelství. U všech bylo jisté, že se na nich podílely špičky státního zastupitelství, některé dokonce přímo psaly nebo diktovaly. Vždy šlo o totéž: vykolíkovat si grunt a udržet ho.
Vždy, když se vážně mluví o posílení nezávislosti žalobců, správně se požaduje i posílení jejich odpovědnosti. Odpovědnosti za neúčelné stíhání či přímo excesy, jichž jsme poslední dobou svědky, odpovědnosti za udržení důkazní situace před soudem, aby senáty nemusely napravovat chyby žaloby, odpovědnosti kárné. Nic z toho nebude nikdy napsáno v ústavě, ta má roli deklarace.
Praktické nástroje ovšem budou vepsány do souvisejících zákonů, hlavně do zákona o státním zastupitelství a do trestního řádu. Návrh deklarativně změnit ústavu ve prospěch žaloby otevírá dveře návrhům, které žalobcům ulehčí život a změní poměr rovnosti zbraní.
Jen pro příklad ona kárná odpovědnost. Dnes státní zástupce „soudí“ speciální senáty Nejvyššího správního soudu. Podléhají tedy justiční kontrole. Až budou mít svůj odstavec, proč nepožadovat i vlastní kárné „soudy“? Bylo by to v logice věci – a přirozeně by to znamenalo úbytek kontroly práce státního zastupitelství.
