Luděk Sekyra: S dostupným bydlením musí pomoci privátní sektor | E15.cz

Luděk Sekyra: S dostupným bydlením musí pomoci privátní sektor

Luděk Sekyra

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Finanční nedostupnost bydlení pro významnou část populace má vážné sociálně- ekonomické dopady. Ať už se jedná o odliv talentů, omezený přístup ke kvalitnímu vzdělání, nebo o sníženou porodnost. Kritickou situaci ještě zvýraznila pandemie, kdy většinu času mnozí trávili na home office, tudíž v místě, kde trvale bydlí.

Velké světové metropole jako New York, Londýn či Berlín zavádějí do praxe rozsáhlé programy pro nízkopříjmové vrstvy obyvatelstva, neboť nedostupnost bydlení je nejen ekonomický, ale též bytostně politický problém, který souvisí s principem občanské rovnosti a rovnosti příležitostí. V politických programech proto otázka bydlení hraje stále důležitější roli. Například sociálnědemokratický kandidát na německého kancléře Olaf Scholz slibuje až 400 tisíc bytů ročně, z čehož 100 tisíc by mělo být v dostupném standardu či by se jednalo přímo o sociální byty.

V Evropě se ustálilo několik různých modelů dostupného bydlení. První model, který bych nazval „vídeňský“ se blíží vzorovému ideálu. Až 40 procent obyvatel bydlí v komunálních bytech se sníženým nájemným, tudíž město je dominantním hráčem na trhu nájemního bydlení. Druhý model zvaný „berlínský“ spočívá ve vzniku několika městských společností, které buď přebírají určitou část bytů v projektech soukromých developerů, zároveň samostatně podnikají a stavějí do vlastního portfolia, nebo vytvářejí společné podniky s developery, aby zvýšily svou realizační kapacitu.

Třetí „středoevropský“ model vychází z několika hlavních příčin. Během masivní privatizace v devadesátých letech města prodala svá bytová portfolia a zároveň rezignovala na výstavbu cenově dostupných bytů s tím, že to vyřeší trh. Jen pro srovnání: za 20 let normalizace bylo v bytových domech vystavěno zhruba milion bytů, zatímco za 30 let v porevoluční éře jich vzniklo jen půl milionu.

V Praze a v dalších středoevropských městech je navíc nedostatek vhodných pozemků, které jsou dnes převážně soukromé a slouží komerční bytové výstavbě nebo mají jinou funkci. Zcela jinou variantou je slovenská inovace v dostupném bydlení. Ve slovenském parlamentu se právě projednává zákon o podpoře státního nájemního bydlení. Ten by měl zřídit agenturu, která by uzavírala investiční smlouvu s investory a s developery. Tato smlouva by investorům umožňovala kratší odpisy a nákup zboží s nižší DPH.

Zároveň by nájemce měl nárok na příspěvek na nájemné ve výši až čtyři eura na metr čtvereční, maximálně ale 360 eur na měsíc. Tento příspěvek by poskytoval zaměstnavatel a byl by osvobozen od všech daní. Z pohledu zaměstnavatele by to byla daňově odečitatelná položka. Příspěvek by se poskytoval na nájemní byty do 90 metrů čtverečních, přičemž nájemné by mělo být o 30 procent nižší než to tržní. Řešení je nutno hledat v legislativních opatřeních, ekonomických pobídkách a partnerství veřejného a soukromého sektoru.

Developeři v Praze i v některých jiných velkých městech již dnes platí tisíce za metr čtvereční jako kompenzace za umožnění výstavby či změnu územního plánu. Důležité je, jak s tím město naloží a zda skutečně má funkční a dlouhodobý model, jak vybudovat portfolio dostupných bytů. Tuzemská metropole už vytvořila Pražskou developerskou společnost, která může mít nezpochybnitelnou roli ve fázi přípravy. Nicméně pro akceleraci nízkonákladové výstavby dostupných bytů bude nezbytný životaschopný model spolupráce s kapacitně vybavenými developerskými a stavebními společnostmi.

Autor je zakladatel Sekyra Group

Ceny nemovitostí v posledních letech vystřelily raketovým tempem. Nejvíce vzrostly ceny bytů v Praze

Ceny nemovitostí v posledních letech vystřelily raketovým tempem. Nejvíce vzrostly ceny bytů v Praze.

Autor: Luděk Sekyra

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video