Nová Fialova vláda moc hezký dárek pod stromeček nedostává, alespoň tedy ne od mezinárodních finančníků. Americká společnost BlackRock, největší světový správce majetku, globální investory varuje před půjčováním českému kabinetu. A to přestože úrok na dluhu české vlády nyní převyšuje úrok na dluhu vlády slovenské, a to nejvýrazněji v historii.
BlackRock, jenž se mimo jiné podílí na správě investic České národní banky (ČNB), míní, že úrok na českém dluhu poroste i v příštím roce. ČNB totiž prý bude muset kvůli rapidní inflaci nadále zvyšovat své úrokové sazby – ostatně učiní tak i na svém dnešním zasedání, kdy úrok zvedne nejspíše o 0,75 procentního bodu. Růst sazeb se promítne právě i do růstu úroku na dluhu české vlády, a tedy do zlevnění příslušných dluhopisů.
Fialově vládě se tak prodraží obsluha rekordně objemného dluhu. Podle BlackRocku navíc i tak dojde příští rok k oslabení české koruny. Ta má znehodnotit zejména vůči dolaru, a to kvůli plánovanému několikerému zvyšování úrokových sazeb v podání americké centrální banky, které zpevní dolar.
Očima guvernéra: Nezávislost ČNB
Úrok na desetiletém dluhu české vlády se včera ocitl nejvýše od léta 2012, poprvé od té doby přesáhl úroveň 2,75 procenta. Je tak vskutku historicky nejvyšší v porovnání s úrokem na dluhu slovenském, rozdíl přesahuje 2,8 procentního bodu. Slováci mají úrok záporný.
Evropská centrální banka (ECB) za nově vytvářená eura – hodí se výraz „vyťukávaná“, neboť je vytváří stiskem klávesy počítače – vykupuje dluh všech zemí eurozóny včetně dluhu řeckého. Zrovna řecký dluh by přitom vůbec odkupovat neměla, neboť když s tím loni začala, splňoval definici dluhu prašivého. ECB však v rámci pandemického „vyťukávání“ miliard eur – pandemického programu odkupu aktiv – začala v rozporu s vlastními ustanoveními nakupovat právě i prašivý dluh. Vedle pandemického odkupu provádí ECB ještě „běžný“ odkup aktiv, který zahájila už v roce 2015.
Bez těchto programů by si Slováci půjčovali výrazně dráže než dnes, neboť svůj dluh by museli „udat“ na normálním trhu, a tedy i nabídnout citelně vyšší úrok. Česko žádný program odkupu aktiv neprovádí – ani pandemický, ani žádný jiný. Svůj dluh tak musí „udávat“ na normálním trhu bez „vyťukávaných“ peněz, tedy musí také nabídnout o to atraktivnější úrok. Navíc se ČNB snaží krotit inflaci razantněji než ECB, která si takovou razanci ani dovolit nemůže, neboť přílišným zvednutím svých úroků by zvýšila možné riziko platební neschopnosti zemí typu Řecka.
Ani razantní postup ČNB však BlackRocku nestačí. Ne všichni potenciální investoři do českého dluhu by jej ale měli poslouchat. Zítra mají lidé poslední možnost upsat ve stávající emisi spořicí státní dluhopisy. Ve své protiinflační variantě představují jeden z nejlepších bezpečných způsobů, jak v nadcházející době úspory před inflací ochránit. Lidé, kteří si „Dluhopis Republiky“ před rokem touto dobou pořídili, třeba jako dárek pod stromeček, jak doporučovala tehdejší ministryně financí Alena Schillerová, se letos dočkali úrokové sazby takřka 6,3 procenta. Nejlépe úročené spořicí účty bank v Česku přitom nyní vykazují úrok ani ne 2,6 procenta. Výnos na „Dluhopisech Republiky“ je navíc kvůli pandemii osvobozen od daně. A že to BlackRock nedoporučuje? Tak to úplně není. BlackRock hovoří o běžné variantě českého dluhopisu, která není protiinflační.
Úrok na protiinflačních „Dluhopisech Republiky“, které si lze nyní upsat, se ale bude v příštím roce pohybovat nejspíše kolem pěti až šesti procent. Na takové půjčování Fialovu kabinetu by lidé rozhodně rezignovat neměli, zejména patří-li mezi ty, kteří se svými penězi neradi riskují.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank.
