Čechům zdraží bydlení. ČNB zvýšila úrokovou sazbu více, než se čekalo

Česká národní banka opět skokově zvedla základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 3,75 procenta. Lidem tak podraží především hypotéky.

Česká národní banka opět skokově zvedla základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 3,75 procenta. Lidem tak podraží především hypotéky. Zdroj: Profimedia.cz

Guvernér ČNB Jiří Rusnok
2 Fotogalerie
Lukáš Vojáček

Česká národní banka ve středu odpoledne opět výrazně zvýšila základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 3,75 procenta. To je více než očekávali analytici, kteří predikovali zvýšení o 0,75 procentního bodu. „Rada ČNB vyhodnotila rizika jako výrazně proinflační, což vyžaduje rychlejší růst úrokových sazeb, než předpokládá prognóza banky,“ zdůvodnil rozhodnutí šéf centrální banky Jiří Rusnok. Jedná se již o třetí nadstandardní zvýšení sazeb v letošním roce. Odborníci se shodují, že ačkoli tento krok vyvolá například tlak na další zdražování hypoték, jde o správné a v podstatě nevyhnutelné řešení. 

„Zvýšení je sice nad tržním odhadem, ale tak úplně překvapivé to není, protože již předem někteří členové bankovní rady avizovali, že budou opět hlasovat pro výrazné zvýšení sazeb. Při pohledu na vývoj jádrové složky inflace nebo inflace ve službách se bankovní radě vlastně ani nelze divit, že takto reaguje, protože inflační dynamika je skutečně velice silná,“ myslí ekonom společnosti Akcenta Miroslav Novák. Česká koruna po oznámení ČNB posiluje, zatím však jen mírně. 

Hlavním cílem ČNB je zastavit rostoucí inflaci. Ta během listopadu v Česku zrychlila na šest procent. „Bez mimořádného odpuštění DPH na energie, které prosadila Babišova vláda by bývala vystoupala až k sedmi procentům. Mzdy a spotřeba domácností navíc skončily nad prognózou ČNB a nezaměstnanost pokračuje v poklesu,“ vysvětluje analytik Raiffeisenbank David Vagenknecht. 

„Zpřísněním měnové politiky centrální banka ukotvila střednědobá inflační očekávání. Kdyby ČNB nekonala, mohlo by to vést k roztočení mzdově-inflační spirály,“ souhlasí portfolio manažer makléřské firmy Cyrrus Tomáš Pfeiler. 

Očima guvernéra: Jaké jsou hlavní příčiny inflace?

Video placeholder
Očima guvernéra-Hlavní příčiny inflace • Videohub

Podle analytika společnosti Finlord Borise Tomčiaka dává dramatické utahování monetární politiky rovněž smysl, přichází však pozdě. „Už na jaře byly velmi silné inflační tlaky, na které měla ČNB rozhodně reagovat. Je velká škoda, že v bankovní radě sedí několik nezkušených členů, kteří v první polovině roku soustavně hlasovali za velmi uvolněnou měnovou politiku a tím negativně ovlivnili klíčové rozhodování, jehož důsledky teď musí snášet běžní lidé,“ tvrdí Tomčiak.

Náklady domácností porostou

Dopady na české obyvatelstvo nebudou zanedbatelné. „Lidem se zejména zdraží úvěry, a to především hypotéky. Když si k tomu přičteme prudký nárůst cen energií, tak se domácnosti musí připravit na další výrazné zvýšení nákladů na bydlení,“ varuje Tomčiak. 

„Zde vidím riziko toho, aby si lidé nezačali kvůli vysokým domácím sazbám brát masivně levnější hypotéky v eurech, což by do budoucna mohl být celkem problém, jak to ostatně vidíme v Polsku a Maďarsku,“ přidává se Novák. 

Experti se dále shodují, že vyšší sazby mohou zároveň utlumit investiční aktivitu tuzemských firem. Především malé a střední podniky mohou mít potíže s financováním. „I tak si troufám tvrdit, že bilance sektoru domácností a korporací se nachází v dobré kondici a proto česká ekonomika růst sazeb ustojí,“ mírní však paniku Pfeiler. 

Vyšší sazby by skutečně měly časem pomoci také ke zpomalení inflace. To bude nicméně běh na dlouhou trať. „Odhaduji, že letošní prudké zvýšení sazeb se reálně promítne do míry inflace až ve druhé polovině roku 2022 nebo na začátku roku 2023,“ uvádí Novák.

„Zdražení hypoték by mohlo současně zchladit přehřátý trh s nemovitostmi, přestože se tak zatím nestalo,“ doplňuje hlavní analytik brokerského domu XTB Jiří Tyleček. 

Vývoj úrokových sazeb v historii

Zvyšovat se bude dál

Česká národní banka již dříve naznačila, že hodlá v přísné měnové politice pokračovat i během příštího roku. Dá se tedy počítat s tím, že sazby budou nadále růst. Ovšem už ne tak jestřábím tempem jako dosud.   

„Nynější razantní zvýšení úrokových sazeb nelze brát jako konečnou úroveň. Jak uvedl na tiskové konferenci guvernér Rusnok, hlavní úroková sazba může jít s ohledem na velmi prudký růst inflace i výrazně nad čtyři procenta. Cyklus utahování měnové politiky tak může kulminovat až ve druhém čtvrtletí příštího roku s hlavní sazbou až těsně pod pěti procenty,“ uzavírá Novák.