Metabyznys Ondřeje Malého: Předsednictví v mikrobusu. Vládě se vrací, že nepomohla ČSA

Vláda na poslední chvíli řeší zintenzivnění dopravy do Bruselu během českého předsednictví

Vláda na poslední chvíli řeší zintenzivnění dopravy do Bruselu během českého předsednictví Zdroj: E15 Michael Tomeš

Když jsme s kolegou před pár dny potřebovali odletět do Bruselu, notně mě překvapilo, že ačkoli jsme kupovali letenky s asi desetidenním předstihem, v letadle už takřka nebylo místo na čtvrteční cestu tam a v pátek odpoledne bylo naprosto plno. Museli jsme tak vzít zavděk letem Ryanairu z regionálního letiště Charleroi spolu s třiceti opilými Belgičany letícími slavit do Prahy rozlučku se svobodou jednoho z nich. Tedy zážitek, který bych rozhodně nikomu nepřál.

Podobnou zkušenost se možná mnohokrát zopakují čeští politici a úředníci příští půlrok během českého předsednictví v Radě Evropské unie. Důvod je jednoduchý. Ze svého působení ve státní správě před čtyřmi lety si pamatuji, že pro cesty do Bruselu na letiště Zaventem bylo k dispozici denně pět nebo šest přímých letů. Dnes jsou to dva, které provozuje společnost Brussels Airlines. Cestující navíc zaplatí výrazně více, než bylo zvykem. Oba lety budou během předsednictví téměř jistě přetížené, protože poptávka po cestách do evropských institucí a z nich se výrazně zvýší.

Vtipné pokračování

Vláda – jak zjistila bruselská zpravodajka Respektu Kateřina Šafaříková – se to snaží řešit na poslední chvíli a chce přesvědčit České aerolinie, aby linku, kterou zrušily v dubnu, znovu zavedly. Jednání s majoritním akcionářem by se mělo konat tento týden na Úřadu vlády.

Pokud má být předsednictví co k čemu, osobní jednání v Bruselu a v Praze jsou nutná, přes videokonferenci to prostě řešit nejde. Navíc se budou konat různá formální i neformální setkání a konference, kam přiletí řada bruselských byrokratů z různých institucí.

Vědělo to i slovinské předsednictví ve druhé polovině minulého roku, proto linku do Bruselu zadotovalo a přesvědčilo k přímým letům z Lublaně právě Brussels Airlines a maďarský Wizzair do Charleroi. Francouzi, kteří předsedají teď, to řešit nemusejí – Thalysem, který jezdí každou hodinu, jsou v Bruselu z Paříže za méně než hodinu a půl.

To, že Úřad vlády jde s prosíkem za ma­joritním akcionářem ČSA Jiřím Šimáněm, je ovšem mimořádně vtipné pokračování příběhu, který začal během pandemie. ČSA, respektive mateřská firma Smartwings, totiž chtěly na začátku loňského roku po státu 1,1 miliardy korun, protože se nevešly do žádného z mnoha kovidových programů, které vláda vytvořila. Nebylo to nic zvláštního, k záchraně aerolinek tehdy ve velkém přispívaly všechny státy.

Česko ne. Téměř celá tehdejší opozice začala křičet, že není možné dotovat podniky mi­liardářů a ať si Šimáně zajde pro pomoc za čínským spoluakcionářem. Současná předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová přede dvěma lety tweetovala, že stát nesmí vstupovat do Smartwings, protože čeští vlastníci jsou kamarádi premiéra Babiše.

Mi­nistr zahraničí Jan Lipavský ještě jako opoziční poslanec stvořil dva dlouhé články, v nichž vypočítával důvody, proč nelze Smartwings poskytnout státní pomoc, mimo jiné že nejsou „strategické“, mají špatné služby, a navíc opravují svoje letadla vedle dalších aerolinek i ve firmě, kde polovinu vlastní firma z Babišova impéria svěřenských fondů, což už byla velmi bizarní konstrukce. Teď budou úředníci jezdit na jednání do Bruselu možná půl dne mikrobusem, protože neseženou letenky.

Státy se snažily „své“ podniky zachránit mimo jiné proto, aby se udrželo propojení s ostatními evropskými městy. Babišova vláda tehdy vyměkla a Smartwings, potažmo ČSA, nepomohla a ani ji nenapadlo zajistit spojení pro předsednictví jiným způsobem, jako to udělali Slovinci. Což je mimo jiné i důsledek přiškrceného rozpočtu, který zanechala následovníkům.

Prozíravější vlády

Připomeňme si, že podobnou podporu, kterou chtěly Smartwings, dostaly za pandemie téměř všechny evropské aerolinky a opravdu nebylo důležité, jestli jsou strategické, nebo ne. V případě těch největších, jako je Air France nebo Lufthansa, šlo o miliardy eur. Tak se ke státním garancím a půjčkám ve výši 550 milionů eur dostal třeba Condor, což je charter, který vozí Němce na dovolenou k moři.

Mnohé další aerolinky jako třeba nízkonákladový Vueling, o jehož strategickém významu pro Španělsko by se také dalo pochybovat, dostaly stovky milionů eur. Koneckonců Brussels Air­lines si dnes mohou dovolit napálit ceny za linku Praha–Brusel mimo jiné i proto, že získaly od belgické vlády 290 milionů eur v podobě půjček a přímé hotovostní injekce.

Někdy se politikům holt vrátí, že neumějí přemýšlet za hranice toho, co napíšou za pár minut na Twitter.

Autor je spolupracovníkem redakce

Video placeholde
Elektromobilita: Jaké jsou plány EU a světa? • Videohub