Pro menší část evropských státníků čtvrtkem vrcholné schůzky v Praze skončí, pro evropskou sedmadvacítku dojde v pátek na ty skutečně zásadní otázky. Hlavy všech států nebo vlád EU, předsedu Evropské rady a předsedkyni Evropské komise čekají tři hlavní body – válka Ruska proti Ukrajině, energetika a hospodářská situace.
Nejsledovanější je jednoznačně energetika. Členské země EU by se měly shodnout na plánu pro boj s vysokými cenami energií, který položí základ do dalších jednání evropských ministrů pro energetiku. I přes neformálnost setkání by měla vzniknout společná deklarace Evropské rady, kterou sepsal sám její předseda Charles Michel. V ní vyzval komisi, aby se opět vrátila k otázce plošného zastropování cen zemního plynu pro EU.
I šéfka komise Ursula von der Leyenová má představit plán, jak s cenami plynu a elektřiny naložit. V neposlední řadě nedávno s vlastním návrhem přispěchalo také Německo, které chce vyčlenit významnou částku, až pět bilionů korun, ve formě fiskálního balíčku na podporu vlastní ekonomiky v boji proti vysokým cenám energií.
Fiala: Vláda určila podobu zastropování cen elektřiny a plynu. Pro domácnosti bez omezení spotřeby
Všechny tyto návrhy směřují k ovlivnění cen plynu a elektřiny pro spotřebitele a firmy, ovšem každý zcela jiným způsobem a v jiném měřítku. I proto debata může být poměrně zásadní.
Zaprvé, schválení návrhu na plošné zastropování cen zemního plynu v EU by znamenalo tvorbu zcela nového způsobu obchodování a přerozdělování plynu mezi členskými státy – neexistovaly by totiž skutečné tržní podmínky pro obchodní transakce napříč EU a v podstatě by mohl vzniknout přídělový systém. Přednost tedy zřejmě bude dána jiným řešením. Významné riziko by navíc představovalo přesměrování dodávek plynu do „cenově výhodnějších“ regionů a otázka zvýšené spotřeby „levného“, ale fyzicky nedostupného plynu.
Zadruhé, vyjednávání o cenách dováženého plynu musí probíhat kolektivně na úrovni EU a partnerských zemí. Ceny se tak mají snižovat díky novým a dlouhodobým kontraktům a partnerstvím. Pro zkapalněný plyn LNG by navíc mohl být vytvořen nový cenový index (benchmark), který by udával ceny jen pro LNG, a neovlivňoval tak negativně mechanismus stanovení cen, jako tomu je dnes.
Zatřetí, cenový strop na plyn bude přicházet v úvahu ve dvou případech – pro čistě ruský plyn, aby se tímto způsobem zamezilo Rusku obohacovat se na vysokých cenách. Mimochodem ruského plynu dnes EU importuje už jen asi devět procent z celého dovozu. A také pro plyn, který se spotřebovává na výrobu elektřiny a zvyšuje tím drasticky její cenu.
Evropa hledá řešení energetické krize za přímé účasti tuzemské vlády, nejvíce pak ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely. Doposud se Česku v této náročné úloze dařilo. EU se zavázala ke snižování spotřeby zemního plynu o patnáct procent a rozvolnila pravidla pro státní podporu pro průmysl.
Nedávno se také ministři pro energetiku shodli na snižování spotřeby proudu o deset procent, z toho povinně o pět procent ve špičce, což by mělo umožnit některé plynové zdroje pro výrobu elektřiny ani nespouštět a snižovat tak cenu elektřiny. Zásadní je však mechanismus podpory občanů, který stojí na přerozdělování nadměrných zisků některých výrobců elektřiny a firem z průmyslu fosilních paliv.
