Šéf CDU a předseda vlády Severního Porýní-Vestfálska Armin Laschet sice vyhrál svůj vnitrostranický boj o kandidaturu na německého kancléře, tím ale výčet jeho úspěchů končí. V průzkumech veřejného mínění si nepolepšil, CDU je v preferencích už za Zelenými (Zelení 27 procent, CDU/CSU 24 procent), jeho vystoupení v televizních talkshow nepřesvědčila.
Novináři si utahují z jeho koženosti a programové prázdnoty. Program má Laschet vždy „ambiciózní“, všímá si Der Spiegel nového oblíbeného slova předsedy CDU, ale voliči se nikdy nedozví, co konkrétně to znamená a jak se ty ambice naplní.
Místo nové krve, která se hlásí o slovo zejména na východě země, se Laschet opírá o veterány: o šéfa Spolkového sněmu Wolfganga Schäubla a podnikatelského konzervativce Friedricha Merze, který už několikrát neuspěl v boji o stranické předsednictví. Do voleb Laschet nasadil i Hanse-Georga Maaßena, bývalého šéfa civilní kontrarozvědky, který musel odejít po kontroverzních výrocích k demonstracím radikálů v Chemnitzu a byl obviňován z blízkosti k myšlení AfD.
Laschet počítal s tím, že jeho poražený soupeř v boji o kancléřskou kandidaturu, populární bavorský premiér Markus Söder, se zapojí do kampaně unie. To se ale nestalo. Söder se drží spíše zpátky, evidentně svou porážku bere dost úkorně. Laschetovi by pomohlo už to, kdyby Söder přislíbil, že se bude podílet na případné příští vládě, v níž bude i CDU/CSU. Söder řekl ne, zůstane v Bavorsku, což je pro Lascheta v kampani další nepříjemná zpráva.
Laschet bude muset bojovat bez Södera, který čeká na jeho klopýtnutí, aby se mohl později vynořit jako politický zachránce unie. Strach z neúspěchu u Lascheta roste každým dnem. Proto se také chce dopředu zajistit pro případnou prohru a zůstat jen premiérem své spolkové země. Chudák Laschet – cesta k nástupnictví po Angele Merkelové měla být tak radostná a nakonec je z ní riskantní a ohrožující utrpení.
