Ať už v zářijových volbách v Německu uspěje kdokoliv, jisté je, že nejsilnější ekonomika Evropy nasedá na „zelenou vlnu“ bojující za lepší klima. Ústavní soud v Karlsruhe vyhověl stížnosti ve věci boje proti ničení klimatu, která žádala, aby každá německá vláda zpřísnila opatření na ochranu klimatu a snížila emise oxidu uhličitého do roku 2030 ve srovnání s rokem 1990 o 65 procent.
Praktické odbory
Mantrou všech politických stran, včetně těch konzervativních, jakou je vládnoucí CDU/CSU, je dnes sblížení a vyrovnání ekonomiky s ekologií. Pro ekologii hlasují všichni všemi deseti, ale liberálové z FDP a konzervativci CDU/CSU okamžitě dodávají, že boj za lepší klima musí mít i racionální ekonomický základ. Do debaty se zapojily i odbory, zejména nejsilnější odborová centrála IG Metall, která má dva a čtvrt milionu členů.
Odbory jsou hlavně praktické, méně stranicky politické a teoretické, a tak stojí za to číst a poslouchat rozhovory s šéfem IG Metall Jörgem Hofmannem, které se v poslední době objevují v německých médiích stále častěji.
Méně práce
Ve Frankfurter Allgemeine Zeitung Hofmann vyzývá, že „musíme zabránit průmyslové poušti“, a vyjadřuje velké obavy z mohutné ztráty pracovních míst. „Ochrana klimatu ohrožuje pracovní místa jenom tehdy, pokud se s ní bude špatně nakládat. Vezměte si jako příklad automobilový průmysl. Dodavatelé, kteří doposud žili jen z dodávek dílů pro spalovací motory, budou kvůli vyšším klimatickým cílům ve větších problémech,“ vysvětluje Hofmann a předpovídá, že takovým firmám rychle ubudou zakázky a budou muset rychleji propouštět.
Šéf největší odborové centrály v Německu chápe, že bez elektrických aut se Německo neobejde a že jejich počet bude ke splnění nových cílů potřeba ještě mnohem více, vidí ale nepříjemné souvislosti na trhu práce. „Místo osmi až deseti milionů elektrovozů bude muset na německých silnicích na konci tohoto desetiletí jezdit 14 až 16 milionů aut s elektrickým pohonem. Na tom se odborníci shodnou. Ale na to, abyste vyrobili jedno e-auto, potřebujete oproti výrobě automobilu se spalovacím motorem jen polovinu pracovních hodin. A to samo o sobě ohrožuje spoustu pracovních míst,“ argumentuje Hofmann, který sice chápe, že elektroauta zároveň přinesou mnoho nových pracovních míst, těch ale podle něho nebude tolik jako těch, která se kvůli nové technice budou muset zrušit.
„Navíc musíte vzít v úvahu,“ pokračuje v rozhovoru ve FAZ Hofmann, „že některé podniky chtějí využít přechod na elektromobilitu k tomu, aby rozšířily své závody v zahraničí. Díly pro spalovací motory, které se vyrábějí v Německu, budou nahrazeny díly vyráběnými v zahraničních továrnách. To musí přestat,“ varuje šéf IG Metall a jako příklad uvádí společnost Continental.
Nová místa za stará
Hofmann zároveň odmítá, že by ochrana klimatu měla v Německu zpomalit, to v žádném případě, protože jde o problém, který se musí řešit hned a nesnese odkladu, je ale pro win -win řešení, při němž každé zrušené pracovní místo bude nahrazeno pracovním místem novým.
„V Německu jsou regiony, které jsou velmi silně závislé na dodavatelském průmyslu pro výrobu spalovacích motorů, Sársko, jih Vestfálska nebo Durynsko,“ říká Hofmann. „Když v těchto regionech chcete zabránit masové nezaměstnanosti a vzniku průmyslové pouště, musíte se tam už dnes starat o vznik nových průmyslových pracovních míst.“
Má to i své přímé politické důsledky, proto šéf IG Metall varuje současné vládní politické strany, i ty, které se derou k moci, aby problém 8 | Německo v souvislostech nepodceňovaly, protože do hry o německý průmysl budoucnosti dost razantně vstoupila protestní populistická pravice, Alternativa pro Německo (AfD). „AfD se už dnes profiluje jako strana ‚pro diesel‘ a pokouší se strachy a nejistoty zaměstnanců využít ve svůj prospěch,“ připomíná Hofmann.
Podle jeho názoru by německá politika měla milionům zaměstnanců a jejich rodinám, které jsou změnou výroby kvůli ochraně klimatu ohroženy, dát důvěryhodné a splnitelné sliby, jak pomoci jejich lepší budoucnosti, už před zářijovými volbami.
