Ondřej Malý: Americká antimonopolní revoluce | E15.cz

Ondřej Malý: Americká antimonopolní revoluce

Ondřej Malý

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
1

Boj s digitálními giganty v Americe se zatím odehrával hlavně na rovině slov. Čas od času si Senát předvolal šéfy Amazonu, Facebooku nebo Googlu na grilování a nechal jednotlivé politiky exhibovat a vytýkat internetovým firmám rychlé šíření lží pomocí algoritmické amplifikace, nebo naopak domnělou cenzuru konzervativních názorů. Demokratičtí i republikánští „psi“ nahlas štěkali, ale karavana digitálních obrů utěšeně pochodovala dál, protože ze strany politické reprezentace chyběly činy.

Velká změna přišla minulý týden, kdy Senát schválil jako členku Federální obchodní komise, tedy amerického antimonopolního úřadu, teprve dvaatřicetiletou právničku a vysokoškolskou pedagožku Linu Khanovou a prezident Joe Biden ji vzápětí jmenoval předsedkyní komise. Khanová je už nyní jednou z nejvlivnějších odbornic na soutěžní právo v Americe. Je autorkou dnes již legendárního a hojně citovaného článku ve vědeckém časopise Yale Law Journal s názvem Amazon’s Antitrust Paradox. V něm se vypořádala s běžnou antimonopolní praxí, kdy je tržní síla posuzována především optikou koncových spotřebitelských cen.

To v době, kdy za služby Googlu nebo Facebooku uživatelé nemusejí platit penězi, ale platí svým časem a osobními údaji, už nedává smysl. V jednadvacátém století a především v oblasti online platforem je podle Khanové nutné ke správnému posouzení tržní síly těchto obřích společností analyzovat i jejich roli na trhu. Tedy zda za pomoci predátorských cen nevytlačují konkurenci či zda díky síťovým efektům nenutí menší konkurenty do přímé závislosti na jejich službách, což snižuje spotřebitelům možnost výběru a může i snižovat kvalitu.

Khanová začínala jako novinářka s orientací na tržní koncentraci, koneckonců její první větší článek v časopise Time se týkal toho, že v jejím oblíbeném obchodě sice napočítala čtyřicet druhů cukrovinek, ale vyrobených pouze třemi firmami, a vstoupit na trh je pro menšího výrobce takřka nemožné. Díky tomu není její poznání problematiky tržní síly jen akademické, protože během své profesionální dráhy mluvila s reálnými majiteli firem, kteří na bezbřehou tržní koncentraci současné Ameriky doplácejí.

Po studiu práv pracovala v liberálním Open Markets Institute, který je zaměřen na antimonopolní problematiku, a také pracovala pro antimonopolní podvýbor Sněmovny reprezentantů na loni vydané velmi podrobné a velmi zničující zprávě o zneužívání tržní síly digitálními giganty.

S novou předsedkyní Federální obchodní komise to nebudou mít digitální giganti jednoduché. Nejenže je opravdu fantasticky odborně vybavená, ale disponuje i zásadní politickou podporou, což je v éře bezprecedentního politického rozdělení Ameriky výjimečné. Senát totiž stvrdil nominaci Khanové hlasy všech přítomných demokratů, ale i jednadvaceti republikánů. Lobby velkých firem pochopitelně nadšená není – vlivný think tank ITIF, mezi jehož podporovatele patří Google, Amazon i Facebook, v prohlášení uvedl, že v čase intenzivního soupeření s Čínou populistický přístup k antitrustu Khanové může způsobit dlouhodobou ránu, kterou si sami způsobíme a ze které budou čerpat výhody zahraniční méně úspěšní rivalové“.

Volba Khanové je dobrou zprávou i pro EU. Pokud chtějí evropské komisařky Margrethe Vestagerová či Věra Jourová s tržní silou digitálních gigantů něco skutečně udělat, bez pochopení pro své kroky na druhé straně Atlantiku se neobejdou.

Autor: Ondřej Malý

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video