Obnovitelné zdroje energie patří mezi přírodní zdroje energie, které se při postupném spotřebovávání časem přirozeně obnoví.
K OZE patří převážně sluneční, větrná a vodní energie a energie biomasy a bioplynu, druhotné zdroje energie, kombinovaná výroba elektřiny a tepla a decentrální výroba elektrické energie. OZE postupně nahrazují tradiční fosilní zdroje energie, tedy uhlí a ropu, a ve vyspělém světě jsou zvýhodňovány vůči tradičním zdrojům energie, přestože není zcela vyhodnocen dopad na životní prostředí.
Například při spalování biomasy se uvolňuje jak oxid uhličitý, tak prach. Vesměs politický a lobbistický tlak na přesun od tradičních zdrojů energie k OZE stále roste. Do roku 2020 má být dvacet procent energie členských států Evropské unie vyráběno právě z OZE. V Česku má velký potenciál využití biomasy a také energie z vodních a solárních elektráren.
Cílem je podpora využití OZE v zájmu ochrany klimatu a kvůli vyčerpatelnosti tradičních energetických zdrojů. Některé druhy OZE, například výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, vysokoúčinná kombinovaná výroba elektřiny a tepla a druhotné energetické zdroje, jsou podporovány různými dotacemi nebo zvýhodněnými výkupními cenami. Z toho vyplývá pojem podporované zdroje energie čili POZE.
Tato podpora OZE stojí ročně 46 miliard korun, část jde ze státního rozpočtu a část platí spotřebitelé. Správné nastavení podmínek podpory pro OZE a předvídatelnost politiky vlády jsou nezbytným předpokladem pro další rozvoj ekologických zdrojů. Podpora zdrojů se řídí evropskou legislativou včetně notifikací a českým zákonem o POZE. Výše podpory se každoročně stanovuje v cenových rozhodnutích ERÚ právě na základě uvedené legislativy.
Autorka je předsedkyní ERÚ
