Cenu uskladnění plynu v podzemních zásobnících sice Energetický regulační úřad nereguluje, ale některá fakta o nich jsou určitě zajímavá. Nejedná se totiž jen o bezpečnost.
Zásobníky plynu se tradičně využívají zejména pro vyrovnávání rozdílů ve spotřebě plynu v létě a v zimě, kdy je i díky vytápění spotřeba až sedmkrát vyšší. Podobnou funkci plní celoročně v době neočekávaného výkyvu spotřeby nebo podporují přepravní flexibility během výkyvů v mezinárodní přepravě.
Plynárenská soustava byla vybudována tak, aby umožňovala tranzitní přepravu plynu přes Česko z ruských nalezišť do západní Evropy a také pro zásobování ČR. K pokrytí sezonních výkyvů ve spotřebě slouží plyn uskladněný v zásobnících.
V létě se zemní plyn obvykle do zásobníků vtláčí a v zimě se „těží“ a vhání do soustavy. Mnohdy jsou zásobníky využívány i z ekonomických důvodů k uskladnění plynu v době, kdy tržní podmínky umožní levnější nákup.
Mezi hlavní výhody skladování plynu patří i bezpečnostní zásoby, tedy udržování rezervních zásob pro případ omezení nebo přerušení dodávek plynu ze zahraničí. Na těch je Česko téměř stoprocentně závislé.
Zásobníky plynu poskytují pojistku proti neočekávaným událostem, které mají nízkou pravděpodobnost a vysoký dopad a mohou zásadním způsobem negativně ovlivnit technickou provozuschopnost plynárenských soustav nebo dostupnost plynu pro koncové zákazníky.
Zásobníky plynu poskytují pojistku na několik týdnů. V případě, že by dodávky vypadly na několik měsíců, situace by byla vážná. To se již týká regulačního režimu a dodávky jen pro chráněné zákazníky, kam patří například domácnosti.
Autorka je předsedkyní ERÚ
