Ministři vlády Andreje Babiše se neradi nechali vyrušit z probíhající předvolební kampaně a museli se pro změnu věnovat též vládnutí. Začala totiž podzimní sezona Miloše Zemana, který rozehrál velkou hru po ose BIS a státní rozpočet s předpokládaným vyvrcholením po říjnových sněmovních volbách. A bude co sledovat.
Prezident si chce svou poslední velkou roli užít, a pokud všechno půjde podle jeho notiček, může se letošní podzimní divadelní sezona docela dobře protáhnout až do konce jeho mandátu zkraje roku 2023. Třást by se měl každý, kdo půjde kolem a kdo živí aspoň malou naději, že to bude právě on, kdo bude vyvolen k sestavování příští vlády. Tedy především Andrej Babiš.
Co se situace kolem ředitele BIS Michala Koudelky týče, chvíli to vypadalo, že se Zeman spokojí s kompromisem; vláda se pokusila hradní požadavek na Koudelkovo nejmenování uchlácholit jednoaktovkou s jeho pověřením do doby, než rozhodne příští vláda. Miloš Zeman kus zhlédl a vytáhl kanon. Vypustil kauzu s údajným odposloucháváním svých blízkých spolupracovníků, která především posloužila jako past na Babiše.
Citujme ČTK: „Premiér Andrej Babiš odmítl, že by prezidentovi Miloši Zemanovi řekl, že zastaví odposlechy lidí v jeho okolí. Zeman přitom tvrdí, že mu Babiš řekl, že odposlechy zastavil. Byl u toho prý kancléř Vratislav Mynář. Babiš odmítl i to, že by u jeho setkání s hlavou státu Mynář byl.“ Krásná postfaktická mlha. U kauz spojených s tajnými službami navíc platí, že se snadno prefabrikují, když je každá druhá informace tajná.
Pokračování měl příběh v sobotu v Lánech, kam si Zeman pozval Babiše a ministryni financí Alenu Schillerovou. Prezident s premiérem vedli separátní jednání, o jehož obsahu ani výsledku nevíme nic. Což by mohla být taková hezká tečka za tím naším případem.
Účel byl splněn, Babiš jistě vykřičník vnímá a ví, že věc Koudelka bude jedním z klíčových momentů, podle nichž se bude Zeman po volbách rozhodovat. Pak je tu rozpočet. Od roku 2013, kdy se nám po zásahu ÚOOZ na Úřadu vlády překlopil gard sněmovních voleb z jara do podzimu, je otázka sestavování rozpočtu citlivější. Základní parametry připravuje ještě dosluhující vláda, schvaluje ho ovšem už nová sněmovna. Bývá to spojeno s jistým časovým tlakem a s hrozbou rozpočtového provizoria.
V roce 2013 sněmovna rozpočet schválila 19. prosince, stejně jako o čtyři roky později. Letos je k těmto přirozeným okolnostem třeba připočítat ještě faktor Zeman. Pokud chce prezident držet roli hegemona politických jednání, nesmí propásnout žádnou příležitost, jak v rámci svých pravomocí do cesty vládě vložit nějaké to polínko. Zákonů už v tomto volebním období moc podepisovat nebude, rozpočet se nabízí jako hezký prostor.
Základní parametry rozpočtu vláda v červnu schválila se schodkem ve výši 390 miliard korun, Zemanovi přijde málo investiční a vadí mu i některé daňové výjimky. Po Schillerové chce, aby zajistila přijetí pozměňovacích návrhů, jinak prý zváží vetování rozpočtu jako celku. Dokonce si prý Zeman najmenoval některé konkrétní druhy úspor a investic – třeba se vládě podaří ho ukonejšit nějakými těmi miliardami směrem ke kanálu Odra–Dunaj–Labe. Každopádně nás čeká zajímavý podzim, v němž bude hrát Miloš Zeman po pyžámkovém období hlavní roli. Jeho sezona právě začala.
