Už v úterý dostane vláda na stůl návrh nového státního rozpočtu pro příští rok, který předkládá ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Přes potřebu ekonomickou situaci v zemi stabilizovat však nadále počítá se schodkem 390 miliard korun, který kabinet schválil v červnu. Díky příznivé makroekonomické prognóze nicméně získala šéfka státní kasy více peněz na výdaje. Návrh se nelíbí prezidentu Miloši Zemanovi, se kterým jednala Schillerová o víkendu.
Zeman dokonce nevylučuje zablokování rozpočtu, návrh považuje za málo úsporný a méně investiční. „Prezident republiky upozornil, že bez patřičných pozměňovacích návrhů tohoto typu by zvažoval vetování návrhu státního rozpočtu na rok 2022,“ uvedl prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. To by postihlo novou vládu po volbách, která musí převzít návrh Schillerové a pokusit se jej s úpravami prosadit v nově ustavené sněmovně. Pokud by Zeman návrh vetoval, Česko by od ledna padlo do rozpočtového provizoria a řídilo by se omezeně podle rozpočtu z tohoto roku.
Schillerová upozornila, že již zvýšila výdaje na investice. Od minulého týdne má ministryně navíc při jednání s ministry volnější ruce, neboť papírově získala díky optimističtější makroekonomické prognóze do rozpočtu více peněz. „V důsledku vyššího daňového výběru, který vyplývá z aktualizované makroekonomické predikce ministerstva financí, počítáme s vyššími příjmy o 30 až 40 miliard korun,“ řekla deníku E15 Schillerová. Na snížení schodku je přes apely ekonomů nepoužije, peníze půjdou na schválené zvýšení důchodů nad valorizaci i na požadavky ministrů, se kterými jednala minulý týden.
Například rozpočet ministerstva školství by se měl v příštím roce zvýšit oproti letošku o 12,1 miliardy korun, peníze mají směřovat do vysokých škol a do růstu platů učitelů. Ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) si zase vyjednal o čtyři sta milionů korun navíc, peníze chce kromě personálu dát také na IT či na otevření velvyslanectví v Kataru. „Dostali jsme na něj příslib dodatečných prostředků,“ řekl Kulhánek.
Miliardu navíc dostane také ministerstvo zdravotnictví, a to na financování center duševního zdraví, zvýšení platů lékařů na hygienických stanicích, nákup vakcín proti covidu-19 či na financování Chytré karantény. Schillerová také souhlasila se zvýšením výdajů do zemědělství, sportu, kultury, vědy a do výzkumu.
HLAVNÍ TÉMA VOLEB: DANĚ
Jedno z nejnáročnějších vyjednávání proběhlo na ministerstvu obrany, kde nakonec šéf rezortu Lubomír Metnar (ANO) získal dvě miliardy korun navíc. „Byla to těžká diskuze,“ řekl ministr k jednání se Schillerovou. Vzhledem k hospodářské situaci v zemi se podle Metnara nepodaří do roku 2024 splnit závazek NATO na zvýšení výdajů na obranu na dvě procenta HDP.
Kde naopak Schillerová zatáhla za brzdu, bylo jednání s ministryní práce a sociálních věcí Janou Maláčovou (ČSSD). Ta požaduje 4,6 miliardy korun na provoz sociálních služeb a na platy, podle Schillerové musí ministryně práce předložit další podklady. Rozpočet rezortu se bude nicméně zvyšovat o výdaje na schválené zvýšení přídavků pro víc dětí či na odměny pěstounů. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) chce ještě vyjednat vyšší platy pro policisty a hasiče. Jinak se u výdajů rezortu prý se Schillerovou blíží shodě. „Pokud vyřešíme platy, budeme víceméně spokojeni,“ uvedl.
