Rozhodnutí ÚOHS vůči stravenkovým firmám je problematické, tvrdí advokáti | E15.cz

Rozhodnutí soutěžního úřadu vůči stravenkovým společnostem je problematické, tvrdí advokáti

ÚOHS uložil za tendr na armádní vrtulníky pokutu půl miliardy
ÚOHS uložil za tendr na armádní vrtulníky pokutu půl miliardy
• 
ZDROJ: Profimedia

Martin Nedelka, Richard Maliniak

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) nedávno potrestal tři stravenkové společnosti pokutami v celkové výši 279 milionů korun za uzavření údajného stravenkového kartelu. Samotné slovo kartel ve spojení s tak závratnými pokutami nevyhnutně vyvolalo dojem, že se stravenkové společnosti dopustily zavrženíhodného jednání k újmě zaměstnavatelů a zaměstnanců v České republice, což nejenom uškodilo jejich pověsti, ale v některých diskuzích vedlo až k jejich očerňování. Takovéto závěry jsou ale velmi předčasné, protože rozhodnutí ÚOHS vyvolává ve skutečnosti celou řadu pochybností, takže konečné slovo budou mít zřejmě až soudy.

Zatracování stravenkových společností je předčasné jednak kvůli základním procesněprávním principům, jež je potřeba ctít v každém právním státě. ÚOHS vydal dne 12. září 2022 prvostupňové rozhodnutí, které ale zatím není pravomocné. Společnosti nyní vůči němu mohly podat rozklad k předsedovi ÚOHS a předpokládáme, že se tak stalo. V praxi přitom vůbec není ojedinělá institucionální změna názoru, kdy předseda prvostupňové rozhodnutí zruší a věc vrátí prvnímu stupni, který pak správní řízení zastaví. I pokud by předseda prvostupňové rozhodnutí potvrdil, společnosti se mohou se žalobou obrátit na nezávislého arbitra, kterým jsou správní soudy v Brně (Krajský soud v Brně a Nejvyšší správní soud). Tyto soudy mají pravomoc celý proces zvrátit a stravenkové společnosti tak zprostit viny. Stravenkové společnosti proto mají, podobně jako kterákoliv jiná osoba na území České republiky, právo na řádný a spravedlivý proces včetně nezávislého soudního přezkumu.

Zásadní pochybnosti ohledně spáchání soutěžního přestupku

Dále je odsuzování stravenkových společností unáhlené i proto, že rozhodnutí ÚOHS vyvolává celou řadu zásadních materiálních otázek ohledně jejich údajné viny. Stravenkové společnosti totiž neměly spáchat standardní kartel v podobě například koordinovaného zvýšení cen, ovlivňování výsledku výběrového řízení (tzv. bid riggingu) či rozdělení zákazníků namísto zdravé konkurence. Dle ÚOHS měly stravenkové společnosti údajně koordinovat obchodní podmínky pro obchodní řetězce týkající se maximálního počtu stravenek na jeden nákup. Jinými slovy nebylo možno na jeden nákup potravin uplatnit více než pět stravenek.

Ponechme teď stranou, zda existují dostatečné důkazy, že stravenkové společnosti toto omezení skutečně vzájemně koordinovaly. I kdyby tomu tak bylo, stravenkové společnosti mezi sebou zápasí o zaměstnavatele (strana emise stravenek) na základě standardních konkurenčních parametrů, jako jsou cena, slevy a další obchodní podmínky. Skutečnost, zda obchodní řetězce akceptují pět, sedm nebo 10 stravenek, nehraje v tomto zápasu žádnou roli. Je proto minimálně sporné, zda vytýkané jednání stravenkových společností (pokud se ho skutečně dopustily) mělo alespoň potenciál omezit soutěž na trhu se stravenkami.

Nabízí se přitom úvaha, že omezení maximálního počtu stravenek na jeden nákup je v zájmu samotných řetězců a ty by toto omezení zavedly dobrovolně, na základě svého vlastního obchodního rozhodnutí. Víme přece, že někteří zákazníci v minulosti uplatňovali na jeden nákup příliš velké množství stravenek. Není tajemstvím, že stravenky byly v minulosti do značné míry využívány sekundárně restauracemi (u nichž zaplatili zaměstnanci za jídlo stravenkami) pro účely nákupů v obchodních řetězcích. To představovalo potenciální problém i pro obchodní řetězce. Stravenky totiž navíc pro ně přinášejí i další možné transakční náklady související například se zabezpečením speciálních pokladen, školením personálu či se zpracováním přijatých stravenek.

I kdyby se stravenkové společnosti dohodly na omezení počtu stravenek na jeden nákup, není zřejmé, v čem spočívalo poškození zákazníků. Kdo chtěl místo pěti stravenek použít 10, mohl udělat nákup nadvakrát, požádat, aby část stravenek uplatnil rodinný příslušník apod. 

Je tedy otázkou, zda jednání stravenkových společností vůbec může představovat protisoutěžní jednání. Zároveň neexistuje žádné rozhodnutí ÚOHS nebo Evropské komise, v němž by tyto úřady považovaly obdobné jednání za problematické. 

Vysoké pokuty v důsledku uplatnění retroaktivity

Rozhodnutí ÚOHS vůči stravenkovým společnostem v neposlední řadě vyvolává pochybnosti i s ohledem na celkovou výši uložených pokut. Je tak součástí nového trendu ÚOHS spojeného s extrémním nárůstem výše pokut, kterými ÚOHS postihuje šetřené subjekty. K tomuto nárůstu dochází v důsledku nové metodiky pro výpočet pokut, kterou ÚOHS přijal a uveřejnil v dubnu 2018. Z této metodiky zřejmě vycházel i při výpočtu pokuty pro stravenkové společnosti, byť drtivá část údajného protisoutěžního jednání, které mělo trvat několik let, měla proběhnout ještě před přijetím nové metodiky. Uplatnění nové metodiky přitom vede k 10- až 15násobně vyšší finální pokutě v porovnání s původní metodikou. Máme pochybnosti, jestli takový retroaktivní postup je v právním státě přípustný. Dále je značně sporné i to, zda lze za vytýkané jednání s velmi problematickými dopady na hospodářskou soutěž, které rozhodně nepředstavuje standardní protisoutěžní jednání, uložit takto vysoké pokuty. Lze proto očekávat, že i tato otázka bude předmětem přezkumu správních soudů.

Nepravomocné rozhodnutí ÚOHS vůči stravenkovým společnostem tedy vyvolává celou řadu zásadních otázek, a to jak ohledně viny, tak i pokuty. Bude proto velmi zajímavé sledovat, jak se s těmito spornými body, zejména pak s otázkou, zda jednání stravenkových společností vůbec může představovat protisoutěžní jednání a zda ÚOHS správně vyhodnotil dopady jednání na trh a na spotřebitele, vypořádá nejprve předseda ÚOHS a následně případně správní soudy.

Autoři jsou advokáti se zaměřením na soutěžní právo

Autor: Martin Nedelka, Richard Maliniak

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newslettery